Zemědělci nejeví zájem o uskladnění obilí ve veřejných skladech

Ani jeden zemědělský podnik v celé České republice nevyužil po letošní sklizni možnosti uskladnit obilí v některém ze zemědělských veřejných skladů. Poukázala na to dnes tisková mluvčí Ministerstva zemědělství ČR (MZe) Táňa Králová. „Přitom v této sezóně, kdy se výkupní ceny obilí od žní postupně výrazně zvyšovaly, by pro pěstitele bylo výhodné neprodat úrodu hned z pole, ale uložit ji do veřejného skladu a s prodejem vyčkat na lepší cenu,“ uvedla mluvčí.

Zemědělské veřejné sklady, které mohou přijímat obilí, včetně kukuřice, olejniny a luskoviny, schvaluje a kontroluje ministerstvo zemědělství. V současné době je uznaných 37 skladů, rozprostřených po celém území ČR, s celkovou kapacitou 173 200 tun. V provozu je však kapacita pouze na 78 100 tun, ostatní sklady jsou tzv. uvedeny do klidu. Sklady proti přijetí vybraných plodin vydávají zemědělské skladní listy, jimiž mohou držitelé ručit za bankovní úvěry. Této možnosti využívají obchodní organizace.

Pěstitel, který svou úrodu takto uloží, má podle Josefa Zedníka, inspektora zemědělských veřejných skladů z ministerstva zemědělství, jistotu, že zboží si zachová stejnou kvalitu, za což skladovatel ručí. Díky těmto skladům lze také překlenout období od žní do 1. listopadu do zahájení intervenčního nákupu, pokud zemědělec nemá vhodné skladovací prostory a hrozí tak snížení kvality zrna. Provozovatelé veřejných skladů si účtují poplatek za vyčištění zrna v průměru 80 korun za tunu, měsíční skladování pak přijde asi na 30 korun za tunu.