Zemědělci na Chebsku se bojí

Po deseti letech hospodaření na pronajaté půdě mají nyní čeští zemědělci na Chebsku strach, že jejich podnikání končí. Systém prodeje půdy zemědělcům totiž staví na roveň ty, kteří na ní hospodaří, s těmi, kdo skoupili restituční nároky. Podle Vladimíra Tůmy, jednatele společnosti Agro & Kombinát v Dolním Žandově, nemají zemědělci, kteří před roky zprivatizovali státní zemědělské podniky, šanci konkurovat firmám se zahraničním kapitálem. "Když probíhala restituce, místo půdy stát restituentům dal jakési poukazy na půdu. Tu tehdy z velké části skoupili spekulanti a nyní těmito papíry disponují právě firmy se zahraniční účastí. Při prodeji půdy tak mají stejné podmínky jako ti, kdo na ní hospodařili, i vlastníci překoupených restitucí," vysvětlil Tůma. Obavy se týkají velkých podniků Agro & Kombinát na Chebsku funguje už deset let. Ve velké privatizaci odkoupil budovy a stroje, které dlouhá léta splácel. "Pak zkrachovaly mlékárny a jatka. Nebýt přidružené činnosti, možná bychom už zanikli," připouští Tůma. Když ale po deseti letech přišel na řadu prodej půdy, náhle stojí před dalšími problémy. "Nabízené částky jsou mnohonásobně vyšší než to, co můžeme dát my. Postupně tak o půdu přicházíme. Původně jsme hospodařili na pěti tisících hektarů, nyní je to asi 4,5 tisíce. Ale to jsme už o hodně pozemků na Chebsku přišli," tvrdí. Podle karlovarského poslance Miloše Patery (ODS), který prosazoval, aby měli zemědělci nárok na větší plochu než původních 300 ha, se obavy týkají zejména velkých podniků. "Podařilo se limit navýšit na 500 ha, původní návrh na 700 ha neprošel. Větší objem hektarů přednostního práva pro tuzemské hospodáře se nepodařilo prosadit, protože mezi poslanci byly obavy, aby se pozemků levně nezmocnili rovněž pohrobci bývalých družstev, kteří by s nimi mohli spekulovat," uvedl před časem Patera. I cizinci bojují mezi sebou Častým argumentem přitom je, že nebýt zahraničních farmářů, velká část půdy by v pohraničí zůstala nevyužitá. To ale Tůma odmítá. "To je blbost. Možná tak před pěti osmi lety. Nyní je to skutečně boj o půdu. Nejenže čeští zemědělci bojují s cizinci, ale i oni mezi sebou se předhánějí v nabídkách. Stát na tom sice pár miliónů vydělá, ale de fakto se tím hranice posunou do vnitrozemí," prohlásil. Spolu s dalšími zemědělci v pohraničí chce žalovat stát za znehodnocení investic. "Bohužel u soudu bychom museli prokázat, že ke znehodnocení došlo. To ale nastane, až o půdu přijdeme. Musíme proto najít další cesty, jak na stát tlačit," míní. Mezní hranice pro udržení činnosti podniku, který zaměstnává 120 lidí, je pro Agro & Kombinát v Dolním Žandově 3600 hektarů. Na Chebsku by se mělo podle informací zemědělců už brzy prodávat asi tři tisíce hektarů státní půdy. Pokud by pokračoval nynější trend pro ty, kteří se před deseti lety pustili do hospodaření v zemědělství, mohlo by to znamenat konec.