Zemědělci loni hodně máku prodali do ciziny a nyní jej draze dov

Právo 16.6.1998

Zemedelci loni hodne máku prodali do ciziny a nyní jej draze dovážíme

Po lonské sklizni tuzemští zemedelci nemeli problémy s odbytem máku, kterého se mnoho neurodilo. Predevším nizozemští obchodníci jim hned po sklizni nabídli za mák hotové peníze, byli ochotni odebírat jej i prímo od kombajnu.

"Nyní došlo k paradoxní situaci, kdy mák se doprodal a musíme jej z Nizozemska, ale i odjinud opet dovážet, ovšem podstatne dráž," rekl Právu Antonín Zapletal, obchodní reditel firmy Lagris z Dolní Lhoty u Luhacovic, která v CR patrí k nejvetším dovozcum a zpracovatelum rýže, luštenin a suchých semen.

"Zatímco pestitelé za mák obdrželi okolo 35 Kc za kilogram, ted stejné množství dovážíme za 80 až 90 Kc," dodal Zapletal. To se promítá i do cen pro spotrebitele. Mák z dovozu tak v obchodech vyjde až o 50 % dráž než mák vycištený a zabalený v tuzemsku. Zpracovatelé jsou postiženi i v poklesu exportu. Dríve se z CR významná cást produkce máku vyvážela na východní trhy. V poslední dobe nás z ruského trhu vytlacují Turci a Holandané, kterí zde paradoxne prodávají rovnež ceský mák.

Mák setý je specifická plodina. Pro jeho možné zneužití k výrobe omamných látek je jeho pestování v rade zemí Evropské unie, ale trebas i v Rusku, Polsku ci Madarsku, zakázáno. V CR se naproti tomu jeho pestitelské plochy v posledních letech podstatne zvetšily, a to až na 35 tisíc hektaru v sezóne 1995/96. Poté však velký previs nabídky srazil ceny, cást produkce nenašla uplatnení na trhu a rada pestitelu od máku odešla.

Letos, vzhledem k tomu, že zemedelci jen obtížne hledají rentabilní plodinu, lze podle nekterých signálu ocekávat opet prudký vzestup osevních ploch máku.

Podle odborníku vládne v pestování olejnin v CR znacný chaos. Mák zkoušejí sít i netradicní pestitelé, casto na velmi malých výmerách a s nízkými výnosy. Trh není regulován, nefungují ani dlouhodobé vztahy mezi pestiteli a zpracovateli. "Byli bychom ochotni zemedelcum prispívat na hnojiva ci osiva, požadujeme ale záruky, že surovinu ke zpracování za ceny blízké cenám tržním opravdu získáme. Kufry s penezi jim sice nabídnout nemužeme, nebot úvery jsou u nás mnohem dražší než na Západe, vetší podnikatelské jistoty však ano," uzavrel Zapletal.

Stanislav Ptácník