Zemědělci letos počítají škody ve stovkách milionů korun

Zemědělci již letos ohlásili České pojišťovně (ČP), která v rámci jejich pojišťování zaujímá na domácím trhu podíl 85 procent, přes 2000 škod za stovky milionů korun. Informoval o tom mluvčí pojišťovny Václav Bálek. Jenom po vichřicích a krupobití, jež postihlo některé oblasti ČR na přelomu července a srpna od nich eviduje podle Bálka ČP škody ve výši 138 milionů korun. Postižnost jednotlivých regionů je přitom podle Bálka následující:

Středočeský kraj – epicentrum bylo na Benešovsku. Celkově je v kraji připravena ČP vyplatit náhradu škody ve výši 23 milionů korun. Krupobití mělo za následek 80 procent škod, zbylých 20 procent šlo na vrub vichřice.

Jižní Čechy a Vysočina – škody kolem 60 milionů korun, především na Táborsku, Pelhřimovsku, Havlíčkobrodsku a Žďársku. Krupobití tam mělo za následek 80 procent škod, zbylých 20 procent šlo na vrub vichřice.

Ústecký a Liberecký kraj – největší škody hlásí Lounsko, Rakovnicko a Žatecko, kde byly poškozené chmelnice. Odhad škod je 24 milionů korun. Ze 70 procent jde o následky vichřice, z 30 procent pak o následky krupobití.

Východočeský region – odhad škod je 22 milionů korun, nejvíce zasaženými lokalitami jsou Svitavsko a Chrudimsko. Krupobití tam mělo za následek 80 procent škod, zbylých 20 procent šlo na vrub vichřice.

Jižní Morava – nejvíce za sebou zanechaly živly následky u zemědělců na Třebíčsku

a Znojemsku, škody jsou vyčíslené na šest milionů korun.

Nejméně případů ohlásili zemědělci ČP ze západních Čech (2) a severní Moravy (1).

Během prvního pololetí letošního roku přijali operátoři České pojišťovny od zemědělců 1588 telefonátů o pojistných událostech. Nejméně jich bylo v únoru (245) a nejvíce v dubnu (415). V ostatních měsících se počty pohybovaly kolem 250 – 300 škod. Nejvíce těchto případů se týkalo zvířat (1074), kde šlo především o jejich úhyn, nutnou porážku nebo utracení a nejednou bylo spojeno s tzv. nemocí šílených krav BSE. Netradiční pojistnou událostí byla například smrt 900 prasnic, které uhořely při požáru vepřína na Znojemsku. Hasiči sice pomocí tří cisteren do hodiny plameny uhasili, ale přesto byla celková škoda předběžně vyčíslena, i v souvislosti se zničenou technologií, na více než devět milionů korun.

Poškozené nebo zničené plodiny oznámili zemědělci České pojišťovně během prvních šesti měsíců roku 2005 v 514 případech. Zatímco v lednu a v únoru se s pojišťovnou v podstatě neměli důvod kontaktovat, v březnu už je s ní svedly dohromady především škody způsobené vyzimováním a jarním mrazem a v dubnu a v květnu se pak přidružily postupně i živly – záplavy, vichřice a krupobití.

Nejčastěji se na ČP obraceli zemědělci z jižní Moravy (459 případů), dále pak z východních Čech (326) a jižních Čech (294). Až do konce června byli nejméně postiženi zemědělci ze severních Čech (96) a západních Čech (87). Pouze jednu zemědělskou pojistnou událost během této doby zaznamenala ČP na území hlavního města Prahy.