Zemědělci doufají, že apríl si už dohrál

Aprílové počasí si opět pohrálo s jihomoravskými zemědělci. Po loňských jarních suchých měsících, letních povodních, podmáčené podzimní půdě a zimních prudkých výkyvech teplot přišla další hrozba. Rtuť teploměru v uplynulých dnech klesala místy i pod pět stupňů pod nulou, což neprospělo především teplomilnějším rostlinám, jako jsou mandloně či meruňky. "Horší situace byla v otevřené nechráněné krajině, například u Oblekovic či Sedlešovic, kde jsou třeba mandloně nebo meruňky z větší části pomrzlé. Třeba u vinné révy nebyly mrazy problém," zhodnotil vliv počasí na ovocné dřeviny a víno Jaromír Čepička z oddělení trvalých kultur Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského. "U meruněk však záleží na fázi květu, pupeny by měly mrazy vydržet. Jak chladné počasí ovlivnilo úrodu, to uvidíme až při sklizni. Doufáme, že ještě bude většina plodin v pořádku," doplnil Čepička. Pěstitelé meruněk na Znojemsku si ale nestýskají. Zatím to mnohde vypadá, že letos by úroda mohla být velmi dobrá. "Kdyby přišly mrazy ještě později, bylo by to horší," domnívá se Ivoš Pokorný z těšetické Pomony. Sadaři ze společnosti Zemos ve Velkých Němčicích, kteří jsou jedni z největších pěstitelů meruněk na Břeclavsku, postřikovali v minulých dnech svoje ovocné sady vodou. "Ledová krusta měla chránit pupeny před mrazem," vysvětlil Zdeněk Jansta, vedoucí sadů. Nejhorší byl podle něj mráz začátkem minulého týdne. Zejména v dolinách klesla teplota na minus sedm a půl stupně. "Takový mráz už může poškodit i třicet procent úrody," míní Jansta. Jak se teploty pod bodem mrazu podepíšou na obilovinách či pícninách, není zatím jisté. "Tam, kde bylo deset stupňů pod nulou, to zřejmě postihne jarní ječmeny, které se vysévaly," míní ředitel Agrární komory v Břeclavi Ladislav Sečkář.