Zemědělci chtějí zdražit, obchodníci jsou proti

Po suchém létu přiostřují zemědělci své tažení za zdražení potravin. I když mají podporu ministra, jejich požadavky zatím narážejí na obchodní řetězce, pro něž je hlavní udržet si příznivými cenami zákazníky. Zemědělce povzbudil k vyššímu tlaku na růst cen kromě počasí i nedávný úspěch při zdražení vajec, kterého drůbežárny dosáhly pod hrozbou zastavení dodávek. Obchodníci tehdy označili chování zemědělců za kartelovou dohodu. "Podařilo se už vyřešit cenu vajec a oživení cen u vepřového masa. Chystáme podklady pro zvýšení cen mléka a drůbeže," řekl na výstavě Země živitelka prezident agrární komory Václav Hlaváček.Za horší úrodu vyšší cenuÚplně největší boje se vedou kolem cen obilí, které agrární komora dokonce doporučila zemědělcům neprodávat. Následkem jeho zdánlivého nedostatku už stouply ceny obilí pro mlynáře. "Na všechny mlynáře a pekaře je stejný tlak, takže budeme muset vyšší ceny promítnout i do našich výrobků. Například u mouky by mohlo jít asi o korunu na kile," říká Ivan Flek, generální ředitel druhé největší mlynářské a pekařské firmy Odkolek. Pekaři tvrdí, že poté by mělo zdražit i pečivo, ale obchodní řetězce o tom nechtějí ani slyšet. "Nemyslíme si, že by sucho mělo být příčinou výrazného zvýšení cen," říká mluvčí Aholdu Lucia Cavina. Obchodníci zatím neustoupili. "Zatím mi někteří vzkázali, že pokud chci jednat o cenách, ať si přivedu právníky," říká Flek.Vyšší ceny chce i ministr, obchodníci jsou zatím silnějšíMinistr zemědělství Jaroslav Palas by však vyšší ceny viděl rád. "V posledním období ceny zemědělských výrobků držely inflaci na nižší úrovni, způsobovaly dokonce deflaci," upozornil. Druhým dechem však dodal, že žádný markantní nárůst cen potravin nečeká. Co si pod tím představuje, je otázka. "Bylo by ale na místě, aby se ceny dorovnaly na úroveň obvyklou v Evropské unii," dodal totiž vzápětí. Ceny potravin v tuzemsku jsou dnes přitom zhruba na poloviční úrovni těch západoevropských. Vysoká konkurence obchodních řetězců stlačuje ceny potravin už déle než rok a například ceny pečiva ještě déle. Bochník kmínového chleba stál před pěti lety 15,80 koruny a teď je na pultech za 14,20 koruny. Příští rok se podle šéfa Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáše Douchy moc nezmění. "Ceny se mohou mírně pohnout, ale ne nijak dramaticky," čeká. Jádro pudla je podle Douchy v neefektivní výrobě. "Je třeba zeštíhlení potravinářského řetězce," říká. To připouštějí i sami potravináři. "Mezi námi je velká konkurence a je obtížné při jednání dosáhnout jednoty. Vždycky si někdo myslí, že při nízkých cenách vydělá více, než kdyby zdražil," říká generální sekretář Podnikatelského svazu pekařů a cukrářů Stanislav Musil. Pekáren je v Česku asi 2,5 tisíce. Ty navíc prodávají své výrobky v hypermarketech dráže než jejich, i když nemají žádné další náklady. Proti zdražování se staví i největší tuzemský zpracovatel mléka Madeta. "Nevidím ke zvyšování cen důvod, pořád je totiž mléka v zemi přebytek," říká šéf Madety Milan Teplý. Stejně jako v mléce, je i přes horší letošní úrodu přebytek i u ostatních zemědělských produktů.