Zemědělci by přivítali "vodní vizi" zemědělství

Zemědělci by přivítali "vodní vizi" zemědělství při vstupu do EU

Vstup ČR do Evropské unie s koncepcí takzvané "vodní vize" by uvítala značná část zemědělské veřejnosti. Vyplynulo to z vyjádření některých představitelů zájmových organizací zemědělců, které Agris oslovil.

Například podle tajemníka Agrární komory ČR (AK) Jana Záhorky by byla nějaká generální identifikace českého zemědělství v rámci EU potřebná. "ČR nemůže prodávat velké objemy produkce, ale malé objemy s vyšší přidanou hodnotou. A k tomu bychom měli mít nějakou generální koncepci, například zmíněný projekt čisté vody pro Evropu," uvedl Záhorka. Každá země do EU podle něj vstupovala s nějakou koncepcí - Rakousko s alpským zemědělstvím, Finsko s polárním zemědělstvím, Švédsko s čistým zemědělstvím, Portugalci s vizí plošného zalesnění, Španělsko s využitím pásma kolem středozemního moře k produkci zeleniny. "ČR je uprostřed Evropy, pramení tu mnoho řek, a tak je koncepce čisté vody pro Evropu docela logická," konstatoval Záhorka.

Také podle tajemníka Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) Michala Pospíšila by byla taková koncepce jedním z dobrých řešení pro budoucnost českého zemědělství. "Na takové projekty EU slyší, takže by to i vytvářelo předpoklady na možnost čerpání finančních prostředků," domnívá se Pospíšil.

Duchovním otcem vodní vize "čistá voda pro Evropu je přitom ředitel Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky Tomáš Doucha. Finanční podporu tohoto projektu přitom Unie podle jeho slov ČR "již neformálně nabídla." "Měli bychom o tom minimálně začít seriózně diskutovat," uvedl Doucha.

Podstatou projektu je zajištění kvality vody odtékající z ČR, retenční schopnosti české krajiny (schopnost uchovávat vodu), zvýšení hladiny spodních vod a celková restaurace přirozených vodních režimů zničených intenzivním socialistickým zemědělstvím. Unie přitom již ČR poskytla nemálo finančních prostředků na čistotu Labe, navíc se připravuje takzvaná nitrátové směrnice, jejichž smyslem je návrat zemědělství k přirozenějšímu způsobu hospodaření, zejména v oblasti hnojení. "Například Rakousko by mělo být takzvaně nitrátově citlivou oblastí jako celek," konstatoval Doucha. ČR k tomu má, podle již dřívějšího vyjádření předsedy Svazu zemědělských družstev a společností Miroslava Jirovského, předpoklady i proto, že zemědělci po celé polistopadové období z důvodu nedostatku finančních prostředků výrazně méně hnojili než jejich kolegové v EU.