Zemědělci brání půdu

Zločin, naprostá lumpárna, tak označil prezident Agrární komory Jan Veleba návrh hospodářského výboru na neplacení odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu na dopravní a průmyslové stavby, který jako změna zákona o ochraně zemědělského fondu je »přílepkem« k návrhu zákona o podporovaných zdrojích energie.

Veleba na včerejší tiskové konferenci zdůraznil, že o uzákonění odvodů, k němuž došlo od 1. 1. 2011, bojovali zemědělci tři roky, neboť denně kvůli stavebním projektům ubývalo 13 až 15 hektarů zemědělské půdy (celkem je jí v ČR 4,2 mil. ha), většinou nejvyšších bonitních tříd.

Poukázal na fakt, že přitom v ČR je rozsáhlé množství opuštěných průmyslových zón, tzv. brownfields (hnědých polí územních plánů). Lednové zvýšení odvodů bylo, dle něho, vedeno snahou zvýšit příjmy státního rozpočtu kvůli úhradě následků fotovoltaického boomu, který výrazně zdražil elektřinu, a mělo vynést asi 1,7 mld. Kč, kvůli »přílepku« by byl další příjem jen asi třetinový.

Odsoudil, že by drobné rozšíření parcely rodinného domu či stavba malých provozoven drobných podnikatelů bylo dražší než rozlehlé projekty developerů, kteří již takto mají vysoké zisky. Tajemník AK Martin Fantiš připomněl, že do r. 1989 činil odvod za vynětí hektaru zemědělské půdy 1. nebo 2. bonity 1,2 mil. Kčs, dnes za 1. třídu 1,02 mil. Kč.

Přitom u dvou nejvyšších bonit dostupných v obci to bylo možné jen ve zvlášť odůvodněných případech a s možností navýšení až o 100 %. Dle AK průměrná cena hektaru zemědělské půdy dosahuje v ČR 2249 eur, v SRN 9000, ve Velké Británii 17 773, v Rakousku 20 000, v Dánsku 25 919 a v Nizozemsku 47 051 eur.

Úbytek půdy nejvyšší bonity (zatím 40 % celkové zemědělské výměry) bude dle něho nutit k dodatečným investicím na zhodnocení půd nižší kvality.

Poslanec KSČMJosef Šenfeldpodpořil postoj AK, který znesnadňuje nekontrolovatelný úbytek zemědělské půdy. Vyjádřil naději, že ve druhém čtení návrhu zákona bude »přílepek« odstraněn.

Vyslovil se pro prodloužení lhůty mezi druhým a třetím čtením, aby mohly zainteresované subjekty probrat změny a obrátit se na poslance. Odmítavý postoj k »přílepku« mají též Zemědělský svaz a Asociace soukromých zemědělců.