Založení porostu cukrovky

Porosty cukrovky jsou zakládány přesným výsevem osiva na konečnou vzdálenost (technologie bez ruční práce). Organizace porostu cukrovky je dána především vzdáleností výsevu v řádku, meziřádkovou vzdáleností 45 cm ( 50 cm ) a vzešlostí porostu. Volba výsevní vzdálenosti je jedním z nejnáročnějších rozhodnutí pěstitele cukrovky. Při jejím stanovení vycházíme z kvality osiva, připravenosti pozemku na výsev, z pravděpodobné vzešlosti porostu a předpokládaného rozsahu ruční práce (případného dojednocení - dnes se již neuplatňuje). V současné době se cukrovka vysévá na konečnou vzdálenost 18 až 21 cm, což představuje výsevek na jeden hektar 1,31 až 1,06 výsevních jednotek.

Hlavním měřítkem pro začátek setí je dobrá zpracovatelnost půdy. Doba možného osevu v našich podmínkách je od 20. března do 15. dubna. Časný výsev dává předpoklady pro potřebnou délku vegetace a tím pro dosažení příznivé technologické jakosti, řepa se sklízí vyzrálejší a tedy i zpravidla s vyšší cukernatostí. Na cukernatost sklizených bulev velmi příznivě působí délka vegetace. Z tohoto pohledu je významnější termín setí než termín sklizně který příznivě zvyšuje cukernatost zpravidla jen do poloviny října. Teplota půdy musí v době výsevu dosahovat v hloubce setí minimálně 5oC. Hloubka výsevu u cukrovky je 25 - 30 mm. Pro setí cukrovky používáme přesné secí stroje. Nejvhodnější pneumatické stroje pracující na principu podtlaku, neboť vysévají všechny kalibrace a úpravy osiva.

Nejvíce jsou v ČR využívány secí stroje na pneumatickém principu - podtlakovém (např. Accord OPTINA) nebo přetlakovém. Mezi výhody tohoto principu patří možnost setí širokého spektra plodin, tvarů a velikostí semen. Nevýhodou je vyšší energetická náročnost, složitější konstrukce a vyšší cena. Druhý nejrozšířenější princip přesného setí je mechanický (Accord MONOPILL). Mezi přednosti mechanického principu patří jednoduchost konstrukce a z toho plynoucí příznivá cena, nízká hmotnost, nižší energetická náročnost ve srovnání s podtlakovými secími stroji a především vysoká přesnost setí s potlačením vlivu zvyšující se pojezdové rychlosti na přesnost a z toho plyne možnost vyššího hodinového výkonu.

Pro přesnost a kvalitu výsevu je podstatná funkce výsevní botky, zahrnovacích orgánů a pojezdová rychlost. Výsevní botka vytváří ve vlhké půdě rýhu, jako základ výsevního lůžka, které přivádí k semenu kapilární vodu. Botka musí být ostrá, aby vytvořila úzkou rýhu, při tupé bodce se lůžko nedostatečně utuží a navíc dochází k odkulování semen po jejich dopadu do půdy. Opotřebované botky je nutno měnit nebo renovovat (orientačně po zasetí 200 - 300 ha). Zahrnovací orgány překrývají semeno suchou zeminou. U secích strojů se zamačkávacím kolem je nutné kontrolovat, zda kolo znečištěné vlhkou zeminou nevynáší semena ven z rýhy. U všech secích strojů se s rostoucí pojezdovou rychlostí zhoršuje přesnost setí. U většiny z nich je nejlepších výsledků dosahováno při pracovní rychlosti kolem 6 km /hod.

Nejdůležitější podmínkou tvorby výnosu cukrovky je rovnoměrné obsazení řepného pole rostlinami bez mezer a shluků. Za mezery považujeme neobsazené úseky řádku delší než 40 cm, mezerovitost je procentický podíl mezer na celkové délce řádku (velké bulvy mají nižší cukernatost). Shluky představují příliš blízko rostoucí řepy, tj. ve vzdálenosti menší než vzdálenost výsevu (rámcově pod 16 cm, bulvy jsou drobné, nevyzrálé obtížněji skliditelné). Za optimální lze považovat porost s 85 000 až 100 000 řepami po skončení formování hustoty porostu, s mezerovitostí do 5 % a shluky do 2 - 3 %.

Tab. - Pokles výnosu cukru u cukrovky vlivem mezerovitosti a zpoždění výsevu (podle MINXE 1985)

Výpočet výsevku ve výsevních jednotkách

0,1

Výsevek ve výsevních jednotkách = ---------------

a .d

Jedna výsevní jednotka u cukrovky je 100 000 semen.

a ......vzdálenost řádků v m

d ......vzdálenost výsevu v řádku v m

Doc .Ing. Josef Pulkrábek