Za krizi českého zemědělství může stát
06.03.2003 | Hospodářské noviny
České zemědělství se ocitlo v bezprecedentní krizi. Na agrárním trhu neexistuje jediná komodita, u níž by farmářská cena uhradila aspoň vynaložené náklady. Právě tato skutečnost přiměla sedláky k velkému prosincovému protestu v Praze.
Vážnost krize je dána dlouhodobě nedokonalou agrární politikou státu a špatnou ochranou trhu před dovozy dotovaných potravin z Evropské unie. Členové EU stejně jako USA a Kanada využívají znalosti zákona ekonomické disparity zemědělství. Ten říká, že kapitál vložený do zemědělství přinese menší výnos, než stejný kapitál vložený do jiného oboru hospodářství. USA tlumí jeho negativní účinky subvencemi. Země EU jsou ještě důraznější a farmářům dávají téměř polovinu zdrojů bruselského rozpočtu.
Podstatou agrární politiky vyspělých zemí není láska k farmářům, ale respektování ekonomických a přírodních zákonů. Na tomto základě stojí praktická agrární politika.
Ilustrativní je příklad vepřového masa, jehož farmářské ceny kolem 24 korun za kilogram v živém ničí chovatele. To v EU nastat nemůže. Zde mají vyhlášenou dlouhodobou základní cenu, ke které se snaží tržní cenu směřovat. V přepočtu to je 45,30 Kč/kg v mase. Jakmile se tržní cena přiblíží na tři procenta k základní ceně, následuje automaticky intervenční nákup.
U nás musejí chovatelé absolvovat i dvouměsíční období, kdy produkují až s třicetiprocentní ztrátou, než se sejde Státní zemědělský intervenční fond a vyhlásí intervenční nákup, který pak další měsíc pracně realizuje. Za tu dobu jsou zemědělci chudší o stovky miliónů.
Nákup navíc nemusí být účinný. Časově se totiž potká s dovozem 5000 tun vepřového masa a 700 tun drobů, k jejichž odběru jsme se zavázali. Takže naše kvalitní čerstvé vepřové s vynaložením státních prostředků budeme vyvážet a třeba zamražené, méně kvalitní maso dovážet. Podle zákona je přitom vláda povinna vydat nařízení, v němž stanoví hodnoty cílových cen a podle něhož provede intervenční nákupy za předem stanovené ceny! Má to dělat už od roku 2000, ale nedělá.
Tento vývoj není dobrý ani pro zemědělce, ani pro občany. Ti první v mnoha případech nepřežijí a pokud ano, čeká je náraz po vstupu do EU, na který nebudou kapitálově silní. Ti druzí budou mít samozřejmě dostatek potravin za jakýchkoliv okolností. Bude pro ně ale důležité v jaké kvalitě a ceně.
Naše potraviny jsou většinou kvalitnější než dovozové. Je to dáno dobrým systémem veterinární služby, větší koncentrací zvířat, která se lépe uhlídají, menším podílem chemie. A je v zájmu spotřebitele, aby zde zůstalo české zemědělství. Pokud nezůstane, a nebo se jeho objem dál významně sníží, pak zmizí i konkurence zahraničním výrobcům. Na konci budou podstatně dražší potraviny. Pro příklad: Po podobném pádu květinářství následoval růst cen o 200 až 300 procent.
Autor je předsedou Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů
Další články v kategorii Zemědělství
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)
- Zemědělský svaz zhodnotí uplynulé čtyři roky v sektoru a zvolí předsedu (12.11.2026)
- Pýcha: Nepříznivé podnikatelské prostředí v Evropě ohrožuje zemědělce (11.11.2026)
- Jaroslav Šebek: Sedláci se vůbec necítí zemědělskou politikou současné vlády zastoupeni (11.11.2026)
- Ministerstvo zemědělství v roce 2027 posílí zemědělství národními podporami ve výši téměř 4 miliardy korun (11.11.2026)
- Navzdory miliardové státní podpoře rozloha vinic klesá a vinařů ubývá (10.11.2026)
- Vláda schválila podporu 250 milionů pro velké zemědělské podniky (10.11.2026)

Tweet



