Z českých polí se rychle vytrácí zelí

Řadě pěstitelů hlávkového zelí vyrostly vloni na podzim hluboké vrásky na čele. Po vstupu České republiky do Evropské unie se tato zelenina začala k nám dovážet ve větším množství, přestože domácí produkce byla nadprůměrná. "Sortiment se rozšířil hlavně o zelí z Německa, Rakouska a Nizozemí. Dováží se i hodně velmi levného zelí z Polska," tvrdil ředitel Agrospolu Bolehošť na kr Pavel Kupka.

Z části úrody hnojivo

Přetlak této zeleniny na českém trhu způsobil pokles cen. Po loňské sklizni některé supermarkety prodávali kilogram hlavek ke krouhání i za padesát haléřů. "Naše výrobní náklady jsou kolem 2,50 koruny," postěžoval si tehdy Pavel Jansa z Nahořan na Náchodsku. Většina pěstitelů letos omezila produkci.

Ve společnosti ZEAS Podhorní Újezd na Jičínsku poklesla plocha ze 35 hektarů na 15 hektarů. "Vloni jsme museli zaorat kvalitní hlávky na 18 hektarech. České zelárny je nechtěly," vysvětil ředitel Jiří Tichý.

V bolehošťském Agrospolu, který vyrábí i kysané zelí, se meziročně snížila plocha ze 30 hektarů na 12 hektarů. "Přitom jsme dali do provozu zrekontruovanou zelárnu za dvanáct a půl milionu korun. Jsme nyní schopni zpracovávat dvojnásobné množství hlávek, avšak hodně se k nám dováží i kysané zelí," poznamenal ředitel Pavel Kupka.

Chtějí se prosadit kvalitou

Zemědělská společnost Tuněchody na Chrudimsku jako jedna z mála firem zůstala u své tradiční asi šestihektarové plochy, přestože vloni zaorala 1,5 hektaru. "Letos byla malá sklizeň. Museli jsme zelí nakupovat od jiných pěstitelů, abychom pokryli zájem o krouhané a hlávkové zelí," tvrdil ředitel František Hromádko.

Zelináři věří, že tradiční zemědělská výroba v Česku nezanikne.

"Budeme se snažit prosadit na trhu hlavně vysokou kvalitou hlávek a kvašeného zelí vyrobeného přírodním způsobem bez chemických přípravků," uzavřel Pavel Kupka z Agrospolu Bolehošť.