Vize jednotné Evropy se rodí jen ztuha

Budoucí členové Evropské unie zatím nemají představu, do jakého společenství vstoupí

Debata na téma budoucího evropského uspořádání a potažmo evropské ústavy se v evropských kandidátských zemích teprve nesměle rozbíhá. Vyjadřují se v ní v podstatě jen politické špičky a některá média. Podobně jako v Česku má silně federalizovaná Evropa vyhraněné odpůrce v konzervativnější části politické scény a opatrné zastánce v jejím levém cípu.

Nemalou roli v přístupu k tomu, jaký díl svrchovanosti by měl národní stát delegovat na jednotné evropské struktury, hraje historická zkušenost. Menší ochotu postoupit suverénní pravomoci sjednocené Evropě jeví země, které se teprve nedávno osamostatnily a nezávislost si velmi cení. Patří sem zejména tři pobaltské republiky, v jistém smyslu platí tento psychologický moment na všechny nové evropské demokracie.

Vize federální Evropy vyvolala v Polsku rozpačité reakce , jakkoli se naši severní sousedé, klíčoví uchazeči o členství v unii, zdravě berou o svá práva. V souvislosti s tzv. Fischerovou vizí jednotné Evropy deník Rzeczpospolita podotkl, že Varšava uvažuje podobně jako Londýn. Shodují se v obavě, že tamní veřejnost francouzsko-německé plány užší integrace nepřijme.

Diskusi o budoucnosti jednotné Evropy zahájilo Maďarsko na prahu léta diskusí na speciálně zorganizované konferenci. Své vize na ní za přítomnosti šéfa Evropské komise Romana Prodiho představili prezident Ferenc Mádl a premiér Viktor Orbán.

Ani jejich obsáhlé projevy však nešly za hranici obecných tezí. Za zaznamenání tak stojí premiérovo zdůraznění snahy o Evropu regionů a národů, jejichž identita se musí zachovat a dále posílit. Na propracovanější příspěvky do debaty si unie i maďarská veřejnost, jak HN naznačili pracovník tiskového odboru maďarského ministerstva zahraničních věcí Krisztián Tóth i naši diplomaté v Budapešti, budou muset počkat až na podzim.

Ve Slovinsku diskuse o budoucí evropské ústavě a podobě rozšířené sjednocené Evropy pokročila ještě méně. Podobně jako oficiální Budapešť zřídila Lublaň na internetové stránce ministerstva zahraničních věcí speciální rubriku věnovanou této problematice, avšak více než bruselské dokumenty na ní návštěvník nenajde.