Vitalita osiva salátu ( Lactuca sativa L.) po hydratační úpravě primingem by Pazdera

10.12.1998 | Odborné konference

Vitalita osiva salátu (Lactuca sativa L.) po hydratační úpravě primingem by Pazdera

Očekávané trendy ekologizace hospodaření vchráněných krajinných oblastech

Expecting Trends of Farming Ecologization in the Protected Landscape Areas

Ing. Martin Leibl

Katedra rostlinné výroby, ČZU vPraze

1. CHKO jako marginální území

Chráněné krajinné oblasti jsou území, která byla vminulosti zřizována výnosem Ministerstva kultury a jejich hlavním posláním je zachování rázu, vzhledu krajiny a všech typických znaků pro danou lokalitu, především ohrožených a zákonem chráněných rostlinných i živočišných druhů.

Vsoučasné době se mluví o trvale udržitelném rozvoji. Ano, je třeba zachovat chráněné rostlinné i živočišné druhy a vzácné přírodní lokality i pro budoucí generace, předat je minimálně vtakovém stavu, vjakém jsme je přijali od generace minulé.

Hranice CHKO často leží vhorských a podhorských oblastech respektive vblízkosti státních hranic a jsou zahrnována do tzv. marginálních oblastí. Tato území je třeba chápat jako oblasti sméně příznivými podmínkami pro rostlinnou produkci zdůvodů půdních i klimatických (horší bonitace půdy, nízká cena půdy).

Nejdůležitější kritéria pro vymezení marginálních oblastí jsou tyto:

1) Hustota zalidnění menší než 50 obyvatel/km2

2) Cena půdy nižší než 4 Kč/m2

3) Nadmořská výška min.600 m.n.m.

4) Svažitost pozemků min.18%

5) Těžební a imisní oblasti, CHKO apod.

VČeské republice představuje podíl marginálních oblastí (při zařazení dle zásad EU) 45 % zemědělské půdy (Kvapilík,1996).

Vsoučasné době je třeba řešit například otázku vysídlování pohraničí, momentálně aktuální je situace na česko-slovenské hranici na území CHKO Bílé Karpaty, kde jsou některé vesnice již zpoloviny vysídleny vporovnání se stavem před několika málo lety. Hlavním důvodem tohoto stavu jsou nejenom nepříznivé podmínky pro zemědělskou produkci, ale také příliv běženců ze zemí, kde jsou trvale porušována lidská práva. Proto je třeba zásah státu, vytvořit cílený systém dotačních titulů, který by pomohl zemědělce vkrajině udržet, protože zemědělec není jenom producent potravin, ale svou činností krajinu také ovlivňuje a vytváří. Pro stát je tato podpora finančně výhodnější, než aby sám údržbu krajiny hradil.

2. Trendy vývoje hospodaření na územíCHKO Blaník

Vbudoucnosti bude kladen stále větší důraz na ekologické přístupy hospodaření, které nekontaminují půdu, vodu a potraviny cizorodými látkami, spotřebovávají minimum neobnovitelných zdrojů energie a jsou šetrné kživotnímu prostředí.

Nyní bych se podrobněji zmínil o současné situaci ekologizace hospodaření na území CHKO Blaník.

A) Zavádění agro-environmentálních programů

Vsoučasné době probíhá na území CHKO Blaník a také vCHKO Bílé Karpaty projekt, který si klade za cíl aplikovat principy směrnice EU 2078/92 na konkrétní podmínky České republiky. Tento projekt probíhá vsedmi zemích střední a východní Evropy a je financován nizozemským ministerstvem zemědělství, přírody a rybolovu . Na území České republiky tento projekt koordinuje F.O.A-Nadace pro ekologické zemědělství.

Hlavním cílem projektu je pomoci vybraným zemím střední a východní Evropy vprocesu příprav na přijetí do EU, získat zkušenosti sagro-environmentálním nařízením 2078/92 a přispět tak kudržení biodiversity a rázu venkovské krajiny vtěchto zemích. Podstatou projektu je návrh vytvoření systému plateb (agro-environmentální plán) zemědělcům za to, že při hospodaření berou ohledy na životní prostředí.

Směrnice EU 2078/92 určuje podmínky, za jakých mohou farmáři tyto finanční prostředky obdržet:

1) Podstatně omezit používání chemických hnojiv, nebo zavést či pokračovat vhospodaření ekologickým způsobem.

2) Přejít jinak, než je výše uvedeno na více extenzivní formy hospodaření, včetně produkce pícnin nebo pokračovat vextenzivních metodách produkce zavedených vminulosti popř. převést ornou půdu na trvalé travní porosty.

3) Přizpůsobit počet ovcí nebo skotu rozloze pastvin.

4) Zajistit udržování nevyužívaných polí a lesů.

5) Ponechat ladem půdu nejméně na dvacet let za účelem zřízení reservních biotopů či přírodních parků nebo pro ochranu hydrologických systémů.

Směrnice EU 2078/92 vzásadě představuje řízený útlum zemědělské produkce. V zemích EU toto řeší velký problém přebytků zemědělských produktů, které se nemohou na trhu uplatnit a zároveň dochází ke zlepšování životního prostředí. VČeské republice je situace taková, že při stávající úrovni soběstačnosti se ztradičního využití orné půdy uvolní zhruba 400 000 ha (Vrkoč a kol.,1996).

B) Ekologické zemědělství jako zemědělský systém vhodný pro CHKO

Ekologické zemědělství je možné definovat jako agroekosystém trvale udržitelného charakteru, který je založen zvelké části na lokálních a obnovitelných zdrojích.

Je ceněno především pro tyto vlastnosti:

· Vychází zholistického pojetí, vidí člověka jako nedílnou součást přírody a dívá se do širších souvislostí vztahu člověk versus příroda.

· Je založeno především na lokálních, obnovitelných zdrojích.

· Zakazuje používání chemických látek nepřírodní povahy.

· Vzemích západní Evropy ale i vjiných zemích řeší problém přebytků zemědělských produktů, které se nemohou na trhu uplatnit.

· Při chovu zvířat je také myšleno na jejich pohodlí, jsou zakázány klecové chovy drůbeže, celoroční vazné ustájení skotu apod.

Vzhledem ke svému charakteru je ekologické zemědělství vhodné právě do oblastí se zvýšeným zájmem o ochranu přírody.

Ekologické zemědělství je vsoučasné době vČeské republice na vzestupu. Dnes se hospodaří tímto zemědělským systémem asi na 70 000 ha zemědělské půdy. Existuje kontrolní orgán (Kontrola vekologickém zemědělství), který dohlíží, zda zemědělci dodržují Metodický pokyn pro ekologické zemědělství čj. 655/93-340 ze dne 22.června 1993 (novelizované znění ze dne 18. srpna 1997) vydaný Ministerstvem zemědělství ČR. Vsoučasné době je ekologické zemědělství podporováno Ministerstvem zemědělství ČR formou přímých dotačních titulů (asi 2000 Kč/ha).

Vsouvislosti se vstupem České republiky do Evropské unie se očekávají nové přístupy voblasti hospodaření vCHKO. Podle Agendy 2000 by měly být prioritně podporovány vEU po roce 2001 tyto aktivity zemědělců senvironmentálním zaměřením:

· Ekologické zemědělství

· Údržba polopřirozených stanovišť

· Údržba tradičních sadů nebo živých plotů podél polí

· Pastva skotu na horách (alpské pastevectví)

· Údržba mokřadů

Rozvoj ekologického zemědělství je podporován také Správou chráněné krajinné oblasti Blaník. Vnávrhové části plánu péče SCHKO Blaník je podporován rozvoj především vprvní zóně CHKO, ale také vostatních zónách především vrámci projektů zaměřených na údržbu chráněného území. Projekt ekologického zemědělství je nutno předložit Správě CHKO Blaník ke schválení.

Ekologické zemědělství nachází uplatnění právě vhorských oblastech, které se často nacházejí na území CHKO, kde se provozuje především pastva skotu, ovcí, nebo koní a tyto farmy často hospodaří přirozeně ekologicky již delší dobu, popřípadě u nich není přechod na ekologické zemědělství tak problematický jako u farem zaměřených na rostlinnou produkci.

Dále je možné očekávat další převádění orné půdy do trvalých travních porostů (už dnes je celá první zóna a podstatná část druhé zóny např. CHKO Blaník do TTP převedena), rozvoj nepotravinářské produkce (pěstování řepky na bionaftu, triticale na ethanol, energetických plodin na biopaliva a bioenergii apod.)

C) Hlavní současné problémy hospodaření na území CHKO Blaník

1) Správa CHKO Blaník platí vlastníkům luk za to, že je pravidelně udržují a kosí. Vlastník musí mít sám zájem na pravidelném kosení luk (správa CHKO je ochotna nějakými finančními prostředky přispět, ale ne hradit náklady vplné výši).

2) Cílenost dotačních titulů - zemědělství dostává plošnou podporu od Ministerstva zemědělství ČR na rozdíl od programů ochrany životního prostředí, které dostávají podporu cílenou na konkrétní projekty. Vpraxi to znamená menší objem finančních prostředků pro programy ochrany životního prostředí.

3) Je potřebné podpořit zemědělce, kteří hospodaří na méně než 50 ha zemědělské půdy. Jejich pozemky mají větší úroveň biodiversity, nacházíme ze více remízků, mezí a dalších přirozených úkrytů pro mnoho živočišných druhů.

4) Popsat současný stav hnojení - nejsou kdispozici konkrétní údaje, jaké jsou aplikační dávky používaných hnojiv, jaké je zastoupení organického hnojení, jaká je kvalita průmyslově vyráběných hnojiv.

5) Problematika pěstování energetických plodin - není vypracovaná studie, jaké druhy je možné využít, jak ovlivní ráz krajiny, hydrologický systém apod.

6) Problematika výskytu šťovíku (Rumex spp.) - největší problémy působí na území I. a II. zóny CHKO, kde je používání herbicidů vyloučeno. Je nezbytné určit, jakým způsobem ho lze regulovat.

Dále je třeba řešit otázku vypalování luk, jakým způsobem udržovat travní pásy mezi lesem a zemědělskou půdou, jak naložit se zbytečnou posekanou trávou. Hrozí nebezpečí, že vpřípadě ponechání píce na pozemku budou převládat trávy nad rostlinami, které jsou chráněné.

Správa CHKO Blaník vidí jako další problém vytvoření pravidel hospodaření pro zemědělce, například za posečení pozemků vI. zóně CHKO zaplatit zemědělcům 2000 Kč apod. Pokud se pozemky pravidelně neudržují, začínají znich mizet vzácné a chráněné rostlinné druhy a naopak se rozšiřuji druhy plevelné a nežádoucí.

Věřím, že postupně dojde kocenění zemědělských systémů šetrných kživotnímu prostředí, zejména na území chráněných krajinných oblastí, kde je nezbytné zachovat ta specifika krajiny i biodiverzity, kvůli kterým byla vminulosti vyhlašována.

Shrnutí

Článek definuje pojem marginální území, ukazuje chráněné krajinné oblasti jako území se zvýšeným zájmem o ochranu přírody, kde jsou větší předpoklady pro zavádění ekologizačních trendů, a to agroenvironmentálních programů či ekologického zemědělství. Situace je popsána na příkladě CHKO Blaník, kde vsoučasné době probíhá agroenvironmentální program, který má za cíl seznámit země střední a východní Evropy snařízením EU 2078/92 o poskytování dotací zemědělcům, kteří svojí činností berou ohledy na životní prostředí. Správa CHKO Blaník je přístupna rozvoji ekologického zemědělství vtétot oblasti a na závěr článku jsou uvedeny hlavní problémy, které je nutno vsoučasné době na území CHKO Blaník řešit.

Summary

This article defines conception „marginal areas“, it shows protected landscape areas as territory with raise interest in nature protection with better assumptions for implementation of ecological trends mainly agroenvironmental project and ecological agriculture. The present situation is described on example of protected landscape area Blanik where there is running agroenvironmental project at present time. The main aim of this project there is to introduce order EU 2078/92 to countries of middle and eastern Europe. The main principle of this order is the possibility for farmers to obtain financial support if their farming systém is friendly to nature. Management of protected area Blanik is willing to development of ecological agriculture in this area and at the end of article there are showed main problems which management of protected area Blanik has to solve.