Vinohradnictví hrozí zánik
08.06.1998 | Právo
Právo - 8.6.1998
Vinohradnictví hrozí zánik
Vinohradnictví a vinarství v CR se radí mezi zemedelská odvetví, která byla po roce 1989 citelne postižena absencí promyšlené vládní agrární politiky a zvoleným zpusobem transformace. Vinohradnictví se tak ocitlo v silném útlumu a pokud nedojde rychle k obratu, hrozí mu zánik.
Pokles, k nemuž za posledních 8 let došlo, je podle Ceskomoravské vinohradnické a vinarské unie (CMVVU) druhý nejvetší v tomto století. Dnešní stav je podle vinaru charakterizován ztrátovostí produkce, ale i minimálními investicemi do pudy a porostu révy, pestební techniky i zpracovatelských technologií. "Pokud se našemu vinohradnictví dostane odpovídající podpory, bude schopné obstát v konkurenci i po vstupu CR do EU. Když však bude pokracovat snaha státu z vinarství pouze cerpat dane, behem príštích 15 let vinohradnictví, obor s tisíciletou tradicí, v CR úplne zanikne," uvádí se v koncepci rozvoje vinohradnictví, kterou CMVVU vypracovala.
V roce 1997 bylo podle statistických údaju v CR 11 183 hektaru plodných vinic. Produkce hroznu stací uspokojovat tuzemskou spotrebu vína sotva z 50 procent. Hroznu se loni sklidilo 35 tisíc tun a produkce vína dosáhla pouze 250 tisíc hektolitru (2,5 litru na osobu a rok), což je nejméne od roku 1985. Vinare muže tešit alespon to, že v kvalite vyrobeného vína se rocník 1997 zaradí k nejlepším. Vyhlídky na dobré zpenežení odrudových vín, vín s prívlastkem ci z pozdních sberu by mohly vinarum aspon cástecne vynahradit výpadky v tržbách.
Spotreba vína se v CR pohybuje mezi 15 až 16 litry na obyvatele a rok (pri zápoctu samozásobení a vcetne spotreby ovocných vín). Podle odhadu místopredsedy CMVVU Jaroslava Machovce bude proto letos i s prihlédnutím ke starším zásobám zapotrebí dovézt okolo 900 tisíc hektolitru vína. Tyto dovozy ovšem již nekolik let komplikují složitá jednání se Slovenskem v rámci celní unie. SR je v produkci vína sobestacná a k otevírání dovozních kvót s nižším clem se nestaví nijak vstrícne. Kritická je situace v obnove prestárlých vinic.
Jak vyplývá ze Situacní a výhledové zprávy Ministerstva zemedelství, v letech 1990 až 1997 vznikl dluh v obnove vinic v rozsahu 3100 hektaru, což je ctvrtina jejich celkové plochy. K prosté reprodukci by pritom bylo potreba rocne obnovovat okolo 600 hektaru vinohradu. Loni však bylo vysázeno jen 290 ha a letos se ocekává výsadba asi 200 ha. Stát výstavbu nových a obnovu soucasných vinic dotuje až do výše 250 tisíc korun na hektar. S ohledem na narustající dluh ovšem tajemník CMVVU Jirí Sedlo pokládá za žádoucí obnovovat až 1000 hektaru vinic rocne. V období let 1999 až 2005 by to vyžadovalo rocne investovat 700 miliónu korun a príspevek státu by mel cinit 300 miliónu (300 000 Kc na hektar).
Stanislav Ptácník
Další články v kategorii Zemědělství
- Náhrady škod způsobených vlkem by měli dostávat všichni, kdo neporuší zákonné povinnosti (16.09.2025)
- Ceny v průmyslu v srpnu meziročně opět klesly, v zemědělství o 11,4% stouply (16.09.2025)
- Letošní rok chudý na srážky potrápil jihomoravské rybáře, voda chyběla (16.09.2025)
- Z bagristy a restaurátorky jsou farmáři. Prodávají bedýnky zeleniny i kytice (16.09.2025)
- Ovocnáři hlásí výtečnou úrodu jablek. Díky tomu bude ovoce levnější (15.09.2025)
- Kdy vysadit jahody, aby byla úroda co největší. 500 let funguje stejná rada (15.09.2025)
- V průmyslové zóně v Liberci vyrostla na střeše jedné z hal automatizovaná hydroponická farma (15.09.2025)
- Velká petrželová pohroma. Místo kořene narostla nať, Poláci viní české semenáře (15.09.2025)
- Vinaři očekávají dobrou sklizeň (12.09.2025)
- Mlékárnám se nedaří promítat do cen výrobků vyšší ceny mléka, uvedl jejich svaz (12.09.2025)