Vinaři překonali špatný podzim, jejich produkce letos neklesne

Tuzemské vinohrady na podzim skrápěly vydatné deště a mnozí vinaři kvůli obavám z plísní raději začali sklízet úrodu dříve než obvykle. I přes nepříznivý podzim a potíže s nižší cukernatostí ale zřejmě v letošní sezoně 2014 až 2015 produkce vína v Česku neklesne.

Podle aktuálního odhadu ministerstva zemědělství tuzemští vinaři vyrobí 520 tisíc hektolitrů vína, tedy meziročně asi o čtyři procenta více. Zároveň je to nejvíce za poslední tři roky.

„Z celkové produkce vína v Česku připadají zhruba dvě třetiny na bílá vína a třetina na červená,“ uvedlo ministerstvo v aktuálně vydané zprávě. Tento podíl odpovídá i podílům osázených vinic bílou a modrou odrůdou.

Odhad Svazu vinařů je oproti tomu ministerskému o něco nižší. „Podle našich informací mnozí vinaři sklidili o něco méně, než počítá ministerstvo. Produkce vína by tak měla letos být kolem 500 tisíc hektolitrů,“ řekl deníku E15 výkonný ředitel svazu vinařů Martin Půček. Při průměrném výnosu 4,3 tuny na hektar tak vinaři podle odhadu svazu sklidili něco přes 71 tisíc tun hroznů.

S nepřízní počasí a nižší cukernatostí, která nemá zásadní vliv na množství alkoholu ve víně, se přitom na podzim potýkali nejen vinaři z Česka, ale i dalších zemí. Na základě žádosti několika zemí včetně Česka jim nakonec Evropská komise v říjnu povolila výjimku, aby mohli u letošního ročníku zvýšit cukernatost více, než povolují unijní pravidla.

Situační zpráva ministerstva a údaje Českého statistického úřadu hovoří o tom, že vinaři sklidili v roce 2013 celkem zhruba 75 tisíc tun hroznů, meziročně o čtvrtinu více. Z tohoto množství pak vyrobili půl milionu hektolitrů vína.

Celková plocha vinic v Česku činila podle ministerstva k poslednímu červenci loňského roku 17 668 hektarů. Meziročně to znamenalo více o 0,6 procenta.

Mezi nejčastěji pěstované odrůdy v předloňském roce patřily z bílých odrůd Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský. Z modrých odrůd to byly Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré.

Autor článku: Dušan Kütner