Vedlejší produkty masného průmyslu jako biomasa

Požadavek německých zpracovatelů masa ke kategorizaci vedlejších produktů jejich činnosti.

Na svém výročním setkání v Lipsku požadovaly členské subjekty Sdružení zpracovatelů vedlejších živočišných produktů (VVTN) se sídlem v Bonnu, přizpůsobení podpory na výrobu obnovitelných energií, pro které platí právní předpisy Evropského společenství, i jejich produktům. Sdružení kritizovalo skutečnost, že vedlejší živočišné produkty zařazené v Evropské unii do kategorie 1 a 2, na rozdíl od obdobných směrnic EU pro rostlinné suroviny, ještě nejsou uznané za biomasu. Spolkové země aktivní v uvedeném sdružení vyzvaly na konferenci v dubnu 2010 ministra zemědělství k projednávání tohoto tématu s cílem, aby byly od 1. ledna 2012 vedlejší živočišné produkty kategorií 1 a 2 zahrnuty do definice biomasy. Tím by došlo k narovnání současné situace, kdy nejsou živočišné tuky posuzované jako zdroj pro výrobu biopaliv.

Živočišné bílkoviny a tuky kategorie 1 a 2 jsou v současnosti využívány jako hnojiva, uplatňují se i v tukovém průmyslu nebo jako náhražka pohonných hmot. Přestože se v posledním jmenovaném případě jedná o obnovitelné zdroje, nejsou z hlediska podpory na základě evropských směrnic, zahrnuty do této kategorie. Tím jsou tedy, oproti rostlinným surovinám, značně znevýhodňovány.

Fleischwirtschaft, 2010, 90, č. 11, s. 27 ISSN 0015-363X

Nebeprodukte als Biomase