V Evropské unii roste zájem o zemědělskou půdu

Zemědělští podnikatelé v některých zemích Evropské unie zvyšují svůj zájem o nákup levné zemědělské půdy ve státech, které dostaly pozvání k členství v unii. Nejaktivnější jsou v tomto směru Nizozemci. "Není divu, vždyť zemědělské půdy v Nizozemsku ubývá, protože poldry v některých částech země zaplavuje moře. Navíc cena půdy, i když v posledních letech klesá, je stále velmi vysoká," uvedl jeden z podnikatelů, který nedávno ověřoval možnosti, jak přijít k půdě v Česku.

Průměrná cena hektaru zemědělské půdy v zemích patnáctky je zhruba 500 až 600 tisíc korun. Přesto, že loni hektar v Nizozemsku zlevnil o tři tisíce euro, jeho cena 34 500 euro (v přepočtu asi 1,1 milionu korun) dvakrát průměrnou cenu překračuje.

"Ještě výraznější jsou rozdíly ve srovnání s kandidátskými zeměmi," uvedl ekonom Petr Dvořák. V Česku se v průměru prodává hektar půdy od 55 do 75 tisíc korun. Na stejné úrovni je cena také v Polsku a Maďarsku, v ostatních zemích je však ještě nižší.

Odborníci však soudí, že ten, kdo by spekuloval s podstatným zvýšením ceny zemědělské půdy po vstupu do Evropské unie, prohloupí. Například v Maďarsku se očekává po vstupu jen mírné zdražení půdy. "Rozhodně však nepůjde o skok, který byl zaznamenán v posledních dvou letech, kdy půda prudce zdražila až o šedesát procent," uvedl jeden z analytiků. Obdobná situace bude i v Česku. "Zájem bude jen o velké zemědělské plochy, které umožní intenzivní obdělávání," dodal Dvořák. Navíc připravovaný mnohaletý zákaz prodeje půdy cizincům po vstupu bude vytvářet další bariéru pro zvyšování její ceny.