V EU se diskutuje význam Evropského technologického institutu

Zainteresované skupiny argumentují, že navrhované financování Evropského technologického institutu (EIT) je nejasné, ale Komise vybízí k pokroku, protože se domnívá, že nyní je „správná chvíle“ na jeho ustavení.

„Jsem potěšen, že mohu říci, že už nehovoříme o tom, zda Evropský technologický institut vytvořit či ne, ale o tom, jak ho vytvoříme,“ těmito slovy uzavřel svůj projev komisař pro vzdělání Ján Figeľ na veřejném slyšení, které se uskutečnilo 2. května.

Ovšem projevy odborníků, které vystoupení komisaře předcházely, obsahovaly vážné pochybnosti jak o právní, tak finanční struktuře navrhovaného institutu a zpochybňovaly také přidanou hodnotu EIT.

Nina Škotová, autorka stanoviska rozpočtového výboru Evropského parlamentu k EIT vyjádřila „právní pochyby“ o plánovaném financování. Obává se toho, že aktivity EIT budou financovány na úkor regionálních projektů, protože peníze by mohly být alokovány ze strukturálních fondů. Eric Hödl z Evropské akademie věd a umění řekl, že upřednostňování EIT před už existujícím výzkumem a inovacemi by „vážně poškodilo univerzitní systém EU“.

„Současný návrh nemá žádnou přidanou hodnotu k existujícím programům a nástrojům. Zejména se obáváme financování, protože existuje mnoho paralelních struktur,“ uvedl Willi Fuchs, předseda Evropské federace národních asociací strojních inženýrů (FEANI). Místo toho navrhl, aby byly podporovány inovace v jednotlivých regionech EU, protože především na regionální úrovni dochází k převodu výzkumu a inovací do praxe.

Kari Raivio z Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU) doporučil, aby Evropský parlament a Rada zvážily, jak se EIT vyrovná s existujícími plány a programy, které se zaměřují na zlepšení kvality a konkurenceschopnosti evropského vyššího vzdělání, výzkumu a vývoje a inovačního systému.

Pokud jde o vzdělání EIT „by mohl mít přidanou hodnotu“, když by doktorské školení zčásti probíhalo v průmyslovém prostředí. „Nicméně takové společné aktivity by mohly a měly být rozvíjeny mezi univerzitami a podniky bez nutnosti vytvářet pro tuto spolupráci novou entitu,“ řekl Raivio.

Co se týče výzkumu a rozvoje, EIT „by mohl posílit spolupráci mezi existujícími vynikajícími výzkumnými pracovišti na univerzitách, výzkumnými instituty a průmyslem“. Ovšem „taková spolupráce je už velmi rozšířená a přirozená, a není samozřejmé, že nastavení priorit shora spojí nové talenty“, argumentoval Raivio.

Zdůraznil také, že jediným důvodem „inovační mezery“ mezi EU a USA je množství peněz alokovaných na výzkum a rozvoj. Všechny evropské země ztrácí na Spojené státy, které ročně na výzkum a rozvoj vydávají 300 miliard dolarů a částka, která by měla financovat aktivity EIT v letech 2008–2013, by podle odhadů měla činit 2,4 miliard eur, tak ta „nepředstavuje významné zvýšení finančních prostředků“.