Ukrajinci pomáhají s nedostatkem pracovníků v zemědělství, dělají pomocné práce

Ukrajinci pracující v českém zemědělství částečně pomohli vyřešit nedostatek pracovní síly, zastávají ale spíše pomocné práce a zaměstnanci v sektoru nadále chybí. V zemědělství mají Ukrajinci zásadní roli, protože Češi většinou nižší pozice odmítají. Vyplývá to z odpovědí oslovených organizací a analytiků. Podle dat ministerstva zemědělství pracovalo ke konci roku 2023 v sektoru zhruba 9200 Ukrajinců, celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích byl 95.400.

"Pracovníky z Ukrajiny vítáme, stojíme o ně a budeme rádi za jejich co největší zapojení do pracovního trhu," uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Zároveň podotkl, že váleční uprchlíci hledají uplatnění primárně v jiných odvětvích a do zemědělství zamířili zejména Ukrajinci, jejichž rodinný příslušník nebo známý již v zemědělství pracoval. "Často zemědělci ubytovali a zaměstnali manželky pracovníků, kteří museli narukovat," dodal Pýcha.

Ukrajince před válkou i po vypuknutí války zaměstnávali také farmy z Asociace soukromého zemědělství, problém ale podle Vladimíry Marianovské z asociace je, že většinou se jedná o ženy, a často ženy s dětmi, které potřebují ubytování v dostupné lokalitě s blízkou školou pro děti.

Podle agrárního analytika Petra Havla Ukrajinci v zemědělství zastávají zejména pomocné práce. "Ale pokud se ukrajinský pracovník osvědčí, není jen sezonním zaměstnancem a na farmě pracuje na trvalý pracovní poměr třeba i několik let a postupuje na žebříčku až do středně řídících pozic," uvedl Havel.

Pro český trh práce mají podle Havla Ukrajinci důležitou roli, protože Češi většinou omítají nižší a náročnější pozice. "Ukrajinci jsou navíc poměrně oblíbení, i proto, že pro naše občany a podnikatele v zemědělství nepředstavují jazykovou bariéru," podotkl Havel.

Od začátku ruské agrese na Ukrajinu uplynou v pondělí tři roky. Podle Havla je v současnosti export z Ukrajiny omezený prostřednictvím množstevních kvót, výhled do budoucna ale podle svazu zůstává nejistý. "Zásadní bude, zda a jak budou regulovány dodávky ukrajinského obilí na evropský trh a jak se budou vyvíjet ceny vstupů," řekl Pýcha.

Válka na Ukrajině podle Pýchy snížila výkupní ceny českých zemědělců a vystavila je nerovné konkurenci, což ohrozilo stabilitu českého zemědělství. Problém byl zejména s vývozem obilovin a olejnin. "České obilí ztratilo své významné odbytiště. Dříve jsme pšenici vyváželi mimo jiné i do Polska, avšak to obsadila levnější ukrajinská pšenice, takže čeští producenti přišli o tento důležitý trh," uvedl Pýcha.

Mluvčí Agrární komory ČR Barbora Pánková dodala, že kvůli zahlcení evropského trhu obilovinami a olejninami z Ukrajiny měli farmáři plné sýpky a nebylo kam uskladnit novou úrodu. "Nyní se obáváme, že se podobný scénář bude opakovat po sjednání asociační dohody mezi EU a Ukrajinou k červnu 2025, protože uzavření této dohody není podmíněno dodržováním stejných povinností pro pěstování plodin a chovy hospodářských zvířat," uvedla Pánková.