ÚKOLY ZEMĚDĚLSTVÍ ČR V OBDOBÍ PŘIDRUŽOVÁNÍ ČR K EU

Czech agrarian tasks in the transition period of assotiation of the Czech republic to the EU

Brabenec Vladimír, Šařecová Pavla

Adresa autorů:

Brabenec Vladimír, Šařecová Pavla, Katedra statistiky ČZU v Praze

16521 Praha 6 - Suchdol,

Anotace:

Autoři příspěvku ukončili v lednu 1998 řešení grantového projektu ČZU v Praze 107/10/12096/10 : Řešení nových metodologických úkolů zemědělství ČR po podání přihlášky ČR do Evropské unie. Z autorského podílu na závěrečné zprávě k řešení projektu uvádějí vybrané výsledky a závěry.

Pro potvrzení seriózního zájmu ČR o vstup do EU je nutné:

- Přiblížit zemědělskou politiku ČR Společné zemědělské politice EU.

- Zajistit slučitelnost právních předpisů ČR s EU.

- Kvantifikovat a rozpočtově zajistit ekonomické dopady případného přijetí ČR do EU.

- Zvýšit úroveň vyjednávacích týmů a základních dokumentů ČR pro jednání s EU.

Summary:

Authors of the paper have in January 1998 finilized works on the research project supported by a University grant 107/10/12096/10: Solution of the new methodological tasks of Czech agriculture after having submitted the application for admission to the European Union. They are presenting hereby some selected results and conclusions.

In order to confirm serious interest of Czech Republic on admission to the EU it is necessary to immediately do these exercises:

- To converge Czech agrarian policy to the Common Agricultural Policy og the EU.

- To secure compatibility of Czech legal standards with the EU.

- To quantify and support by budgetary allocations the economic impact of the eventuality of being admitted to the EU.

- To improve qualifications of the negotiators and of the basic documents for the negotiations with the EU.

Klíčová slova:

Zemědělská politika ČR, vývoj zemědělství ČR, konkurenceschopnost, nevýrobní funkce zemědělství, příprava vstupu do EU.

Key words:

Agricultural policy of CR, development of agriculture in CR, competitive capability, non-productive functions of agriculture, preparations for admission to the EU.

úvod

V rámci přípravy na jednání ČR o vstupu do EU vláda ČR připravila t.zv. poziční dokument, zahrnující “představy a požadavky ČR”. Naproti tomu v rámci programu PHARE pracovalo v roce 1996 několik skupin odborníků EU. Ti zpracovali hlubší analýzu jednotlivých problémových oblastí agrárního sektoru ČR, umožňující vypracování “pozičního dokumentu EU” pro přípravná jednání.

Konkurenceschopnost zemědělské prvovýroby ČR snižuje dlouhodobá ztrátovost této výroby, ovlivněná i její nízkou úrovní subvencování, vyjadřovanou EPS (ekvivalentem produkčních subvencí). Jeho hodnota byla v r. 1996 v ČR 11% (od roku 1989 klesla na pětinu), zatímco ve stejném roce v průměru států EU činila 43%, v průměru států OECD 36%. Dalším faktorem pro snižování konkurenceschopnosti zemědělství ČR je nižší ochrana potravinářského trhu ČR a domácích výrobců (v porovnání s EU).

Aktuální problémy zemědělství ČR

Zemědělství je nejvýznamnější činností lidstva, která obnovitelným způsobem využívá sluneční energii pro zajištění výživy lidstva. Vedle této primární výrobní funkce zaměřené na výrobu potravin plní řadu funkcí sekundárních, které jsou zvláště v evropském regionu neméně důležité. Mezi ně patří především:

a) funkce podnikatelské činnosti, umožňující využívat plošně a prostorově rozptýlené zdroje, jakými jsou půda, voda, světlo, vzduch,

b) funkce “celoplošného” osídlení krajiny s poskytnutím pracovních příležitostí nejen v zemědělství, ale i v navazujících službách a regionálním průmyslu,

c) funkce sociální, umožňující přirozenější způsob života v kontaktu s přírodou,

d) funkce kulturní, která zachovává dědictví a tradice života každého regionu,

e) funkce uchování obnovitelných přírodních zdrojů (životního prostředí) v nesnižující se kvalitě pro příští generace populace v daném územním regionu.

Uvedené základní funkce zemědělství byly po roce 1990 poněkud oslabeny v důsledku razantní transformace zemědělství. Důsledkem transformačních opatření je již pětiletá ztrátovost zemědělské prvovýroby jako celku, která snižuje konkurenceschopnost našeho zemědělství při přípravě ke vstupu ČR do EU.

Velmi nepříznivě se vyvíjí saldo zahraničního obchodu ČR v komoditách agrárního sektoru. Výsledky agrární obchodní bilance ČR zhoršují výchozí “vyjednávací pozici” ČR o rozsahu naší zemědělské výroby před vstupem do EU. Výrazně se zhoršuje schopnost zemědělství plnit krajinotvornou funkci.

Rozdíly mezi agrární politikou ČR a EU

Zemědělská politika EU preferuje pět základních principů:

a) Zachování stability agrárního trhu,

b) zajištění stanovené úrovně soběstačnosti agrární produkce,

c) zajištění relativně levných a dostupných potravin pro obyvatelstvo,

d) zajištění příjmové parity zemědělců s ostatními profesemi,

e) růst produktivity práce s využitím nových vědeckých poznatků.

Výše uvedené priority agrární politiky států EU nebyly v dostatečném rozsahu (event. vůbec) prioritami politiky ČR.

V oblasti zemědělství jsou mezi členskými státy EU uplatňovány následující základní zásady:

1) zásada jednoty vnitřního trhu,

2) zásada vzájemné preference,

3) zásada finanční solidarity.

Uplatnění těchto zásad znamená volný bezcelní pohyb zboží, práce a kapitálu i platnost jednotných norem. Proti nežádoucímu importu je trh EU chráněn jednotnou celní politikou. V EU jsou na rozdíl od ČR uplatňovány tržní řády pro agrární produkty, kvóty na produkci komodit a státní garance cen v rámci udělených kvót.

Z hlediska přírodních i ekonomických podmínek je české zemědělství “typicky evropské”. V zájmu zachování jeho konkurenceschopnosti by mělo mít vytvořeny podmínky podobné podmínkám uplatňovaným v EU, protože je provozováno ve stejných přírodních podmínkách a ve společném “ekonomickém prostoru” jako zemědělství ve státech EU. V případě vstupu do EU bude muset ČR všechna základní pravidla Společné zemědělské politiky EU přijmout a rozpočtově zabezpečit.

Zákon o zemědělství a jeho uplatnění v dotačních zásadách pro rok 1998

Zákon o zemědělství č. 252/1997 Sb. přes stručnost svého znění jednoznačně vymezuje nové dlouhodobé principy zemědělské politiky ČR, které jsou ve všech podstatných rysech slučitelné se Společnou zemědělskou politikou EU.

Zásady agrární politiky EU v Agendě 2000

Dokument “Agenda 2000” předložený Evropskou komisí zahrnuje nejen principy Společné zemědělské politiky EU na období let 2000-2006, ale i zásady regionální politiky a stanoviska k žádostem 10 kandidátů o vstup do EU.

Velkou pozornost věnuje dokument zajištění dostatku kvalitních a zdravotně nezávadných potravin. Podmínkou pro tento úkol je uchování možnosti kvalitního bydlení na venkově a trvalé plošné provozování zemědělství bez narušení ekologické rovnováhy. Venkovské oblasti mají vytvořit multifunkční pracovní, životní i rekreační regiony pro užitek obyvatel měst i venkova.

Novelizované cíle agrární politiky EU v Agendě 2000:

Cíl 1: Rozvoj a strukturální přizpůsobení regionů se zaostávající úrovní vývoje - zůstává v souladu se současnými prioritami i v Agendě 2000 nezměněn. Finanční prostředky vázané na tento cíl představují téměř dvě třetiny prostředků strukturálních fondů. Čerpání má být umožněno v regionech, které nedosahují úrovně 75% HDP z průměru EU. U tohoto titulu by ČR po připojení k EU měla největší naději na čerpání prostředků z rozpočtu EU.

Cíl 2: Podpora regionů s nutností velké sociální a ekonomické restrukturalizace, ve kterých došlo ke ztrátě ekonomických aktivit s následkem vysokého růstu nezaměstnanosti.

Cíl 3: Podpora globální renovace a rozvoje venkova, ochrana a uchování venkovského dědictví, rozvoj a zlepšení venkovské infrastruktury.

Agenda 2000 se zabývá i řešením jisté nerovnoprávnosti zemědělského výrobce v řetězci subjektů agrárního trhu, jehož negativní dopady na prvovýrobce je třeba řešit a odstraňovat.

úkoly ČR pro sjednocení s obchodní agrární politikou EU

V červenci 1997 byla vypracována předkládací zpráva k Návrhu věcného záměru zákona o intervenční organizaci. Tento zákon by měl přiblížit pravidla platná pro obchod se zemědělskými výrobky pravidlům uplatňovaným ve státech EU (zatím nebyl návrh tohoto zákona přijat).

Navrhovaná intervenční organizace by v nové vyšší kvalitě měla nahradit funkce Státního fondu tržní regulace v zemědělství, zřízeného na základě zákonných předpisů v roce 1993.

Intervenční organizace umožní zemědělcům (i jiným subjektům) na základě dobrovolnosti kvalitní uskladnění určené komodity, přičemž nedojde ke změně vlastnictví. Na uskladněnou komoditu bude vystaven cenný papír “skladištní stvrzenka”, která je “obchodovatelná” a použitelná i pro účely garance za bankovní úvěry.

Silné a slabé stránky zemědělství ČR

Přes výše uvedené výrobně ekonomické problémy našeho zemědělství lze před vstupem ČR do EU charakterizovat nejen slabé, ale i silné stránky konkurenceschopnosti našeho zemědělství. Mezi silné stránky je možno zařadit především:

a. Podstatně větší výrobně technologické celky v rostlinné i v živočišné výrobě v ČR (oproti průměrům v EU). Ty umožňují v našem zemědělství lepší využití moderní nejvýkonnější techniky, nových technologií i specializovaných kvalifikovaných pracovních sil.

b. Současná výrazně nižší cena pracovní síly v zemědělství i nižší cena zemědělské půdy (t.j. i nájemného) bude zřejmě i po vstupu ČR do EU po přechodnou dobu snižovat výrobní náklady našeho zemědělství.

c. Dobré možnosti využití specializovaných manažerů ve většině velkých zemědělských podniků jsou nespornou konkurenční výhodou v porovnání s universálním zemědělcem, převažujícím v EU.

d. Náročnější tržní podmínky zemědělských prvovýrobců v ČR (v porovnání s EU) nutí naše výrobce ke zvýšenému úsilí na maximální racionální využití všech výrobních zdrojů.

Mezi slabé stránky je možno zařadit především:

a. Výrazně nižší intenzitu zemědělské výroby v ČR v porovnání s okolními státy EU.

b. Spotřebování rezerv zemědělství ČR ekonomicky vynuceným omezením vstupů pod úroveň prosté reprodukce výroby (hnojení, obnova techniky a j.).

c. Nižší ochrana zemědělských výrobců a vnitřního potravinářského trhu ČR oproti státům EU a násobně nižší dotování výrobních i nevýrobních funkcí zemědělství.

d. Nestabilita právních předpisů pro podnikání v zemědělství ČR.

Závěry

- Současný stav agrárního sektoru ČR vede ke snižování jeho konkurenceschopnosti.

- Současný stav zemědělské legislativy ČR zahrnuje první kroky přibližování se Společné zemědělské politice Evropské unie.

- Agenda 2000 je základní dokument EU, který definuje principy a priority Agrární politiky EU.

V důsledku poklesu objemu zemědělské výroby v ČR vznikají rizika, že současný snížený objem výroby se stane základem pro stanovení výrobních kvót agrárních komodit pro ČR. Velmi závažným problémem konkurenceschopnosti zemědělství ČR v okamžiku přijetí ČR do EU se může stát vlastnictví zemědělské půdy. Naprostá většina zemědělských výrobců v ČR hospodaří na pronajaté půdě. Ekonomicky silnější subjekty z EU “mohou rozhodnout”, zda bude v ČR na pronajaté zemědělské půdě v ČR zemědělská výroba dále realizována.

Literatura:

1. Brabenec, V., Šařecová, P. a kolektiv: Řešení nových metodologických úkolů zemědělství ČR po podání přihlášky ČR do Evropské unie. Závěrečná zpráva k řešení grant. projektu ČZU v Praze 107/10/12096/0. ČZU v Praze, leden 1998 (stran 81).

2. Brabenec, V., Šařecová P.: Problémy agrárního sektoru ČR při připravovaných jednáních ČR o vstupu do EU. Zem. ekonomika 44, 1998(7) str. 189-293, Praha 1998.

3. Palán, J. F.: Konkurenční výhoda jako nutný a nezbytný předpoklad dynamického rozvoje českého agrárního obchodu v rámci EU. In: Sborník prací z mezinárodní konference - agrární perspektivy VI. ČZU, Praha 1997, s. 185-189.