Tularémie není jen nemoc zajíců

S teplým počasím se zvyšuje riziko onemocnění tularémií. Přestože se toto onemocnění týká u nás zejména zajíců a hlodavců, může za jistých okolností onemocnět i člověk.

Jde o akutní nebo chronické bakteriální onemocnění zajíců a hlodavců, ale i dalších volně žijících zvířat. Vnímavý je i člověk. Tato nemoc je rozšířena po celém světě, a je charakteristická typickou přírodní ohniskovostí (původce cirkuluje v prostředí nezávisle na člověku mezi volně žijícími obratlovci a členovci). Na přenosu nemoci se významně podílejí klíšťata, která jsou příčinou šíření nemoci mezi jednotlivými druhy. V ČR je ročně hlášeno okolo 100 případů onemocnění lidí. Zvířata, která onemocní, jsou malátná, ztrácejí plachost, mají záněty uzlin. U člověka se onemocnění projevuje horečkami, slabostí a může jít o formu kožní, zánět mízních uzlin, plicní formu, střevní formu nebo o zánět spojivky.

Státní veterinární správa ČR letos organizuje monitoring tularémie, tak, že jde o monitoring plošný, jehož cílem je definovat rizikové oblasti. Za účinné opatření považujeme při výskytu vydávat mimořádná veterinární opatření vždy na přesně definované období. Poté samozřejmě musí následovat další vyšetření ulovených a uhynulých zajíců. Na základě schválené metodiky vyšetřování na tularémii počítáme s ročním vyšetřením 2 409 zajíců na celém území ČR. Znamená to, že se na celém území republiky vyšetřují uhynulí zajíci a v období podzimních honů všichni podezřelí, a to zejména v oblastech s výskytem tohoto onemocnění.

Letos bylo zatím vyšetřeno 28 ulovených zajíců, z nichž bylo 6 pozitivních, jeden v regionu Hlavního města Prahy, dva v Jihočeském kraji, jeden v Plzeňském kraji, jeden v Libereckém kraji a jeden v Jihomoravském kraji.

Na místě je tedy být stále obezřetní a vyhýbat se kontaktu s uhynulými zvířaty, dbát hygieny a také nepít neprověřenou vodu a pro lovce varování: dávat pozor při stahování zajíců na případné poranění. Nakažení je možné právě proniknutím nákazy do krevního oběhu, popřípadě přes spojivku, nebo vdechnutím kontaminovaného prachu, například při přenocování ve volné přírodě, zejména v blízkosti stohů, kde se mohou vyskytovat nemocní hlodavci.