TRANSFORMAČNÍ OTAZNÍKY KOLEM PRACOVNÍHO UPLATNĚNÍ VENKOVSKÝCH ŽEN

Transition Questions concerning of rural women employment

Věra Majerová

Adresa autora:

Doc. PhDr.Ing. Věra Majerová, CSc., ČZU PEF Praha, katedra řízení

Anotace:

Transformace zemědělství byla koncipována jako makrostrukturální změna, která bude postupně vytvářet rámec, v němž se bude nově formovat sociální struktura zemědělství a venkova. Zemědělství, jako výrobní odvětví, podléhá striktně ekonomickým zákonům. Prostor pro jiná, než tržní hlediska, není velký. Uplatnění jednotlivých sociálních skupin je ovlivňováno nabídkou a poptávkou v jednotlivých regionech, přičemž nabídka již delší dobu převyšuje poptávku, v některých oblastech velmi výrazně. Venkovský prostor je pojem daleko širší a není spojen pouze se zemědělstvím. Zdálo by se, že socio-ekonomické nerovnosti vyplývající z věku, pohlaví, kvalifikace, či jiných předpokladů, nemohou působit tak významně jako tomu je v resortu zemědělství a mohou mít nejvýše lokální charakter. Venkov se ovšem potýká především s problémy nedostatečné infrastruktury, která brzdí rozvoj dalších aktivit. Sociální skupina venkovských žen je proto v obtížné situaci. Příspěvek vychází z dostupných statistických údajů o pracovním uplatnění žen a otvírá některé problémy vertikální a horizontální sociální mobility ve venkovských oblastech.

Summary:

The transition of agriculture was framed like a macro-structural change for the base of newly shaped social structure of agriculture and rural areas. Branch of agriculture is strictly liable to the economic laws. The space for other than market aspects is not large. The offering and demand influent the exercise of social groups in the regions. The offering surpasses the demand already longer time. Rural space is a term much more broader and is not connected only with agriculture. It seems, that the socio-economical inequalities which result from age, sex, qualification or other preconditions cannot take the significant effect and can have only local character. However, broader activities in rural space are braked by undeveloped infrastructure. Rural women belongs to the social groups going to the difficult situation. The contribution is based on the statistical data about work activities of women and opens some problems of vertical and horizontal mobility in rural areas.

Klíčová slova:

transformace českého zemědělství, sociální skupiny, venkovské ženy

Key words:

transition of Czech agriculture, social groups, rural women

Transformace zemědělství v České republice

Do roku 1989 bylo československé zemědělství poměrně značně podporováno státem. Hlavními ekonomickými subjekty byla jednotná zemědělská družstva a státní statky. Soukromý sektor prakticky neexistoval, byl tvořen 0,49 % soukromých rolníků bez ekonomického a sociálního vlivu. Počet osob trvale činných v zemědělství se pohyboval kolem 900.000 osob. Rostoucí problémy velkovýrobních zemědělských podniků měly svůj původ jak v ekonomických předpokladech dalšího rozvoje zemědělství, tak v kumulaci sociálních jevů, směřujících ke změně současného stavu. Převrat v listopadu 1989 proběhl relativně klidně a stal se začátkem přechodu od socialismu ke kapitalismu.

Málokdo si dovedl představit, jak dlouhá a složitá cesta čeká českou společnosti i jej osobně. Očekávalo se, že poklesne počet osob trvale činných v zemědělství. Tento předpoklad se potvrdil v plné míře.

Tabulka 1.

Vývoj počtu pracovníků v zemědělství 1)

1) Bez souvisejících služeb a myslivosti

2) A.s., s.r.o. a ostatní společnosti se zemědělskou činností

4. Fyzické osoby, vč. námezdních pracovníků a rodinných příslušníků (jediné nebo hlavní zaměstnání)

5. Předběžná data

Pramen: Zelená zpráva 1997, Ministerstvo zemědělství České republiky, s. 53

Od roku 1989 do současnosti poklesl počet osob zaměstnaných v zemědělství na 37.6 %. Tento pokles se dotýkal všech profesních a sociálních skupin. Některé z nich, mezi něž patří i ženy, se ovšem dostávají do obtížné situace. Venkovské oblasti měly vždy horší podmínky pro udržení zaměstnanosti obyvatel. Nyní proces rostoucí nezaměstnanosti dále pokračuje, ovšem mnohem rychleji a se závažnějšími ekonomickými a sociálními důsledky.

Statistická data dokládají, že jednotlivá odvětví národního hospodářství se vyvíjejí rozdílně. Tento vývoj můžeme rozdělit zhruba do tří skupin:

a. se značným poklesem zaměstnanosti (ubytovací a stravovací služby, stavební průmysl, lesnictví a zemědělství)

b. stagnující

c. rychle zvyšující počty pracovních sil (veřejná správa, bezpečnostní služby, další služby)

Tabulka 2

Přírůstek (úbytek) počtu pracujících s jediným nebo hlavním zaměstnáním podle odvětví (I. čtvrtletí 1998 až I. čtvrtletí 1999)

Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (I.čtvrtletí 1999). Český statistický úřad, kód publikace 09 07 - 99, s.9

Současné ekonomické a sociální podmínky práce v zemědělství jsou téměř pro všechny sociální skupiny žen nepříznivé. Odvětví se nachází v útlumu a jeho perspektiva je nejistá. Vytváření nových pracovních míst ve venkovských oblastech, která budou vázána nejen na zemědělskou výrobu, ale také na ostatní druhy výrobních i nevýrobních činností relevantních pro venkovský prostor, je zatím limitováno jak rozsahem možných zdrojů (zejména finančních), tak nevyhovující infrastrukturou a nedokončenou legislativou. Pracovní zapojení venkovských žen musí být uvažováno a plánováno s přihlížením k jejich reálným možnostem (nižší kvalifikaci, vysokému zatížení další prací v domácnosti, rodině a osobním hospodářství, tradičnějšímu pojetí rolí v rodině i obci, zájmu o pracovní postup atd.).

Řešení nezaměstnanosti venkovských žen

Podíl žen v obyvatelstvu České republiky je 51,3 %. V jednotlivých věkových skupinách podíl kolísá, nižší je v mladších a středních věkových kategoriích, avšak početní převaha oproti mužům vzrůstá ve věku nad 55 let, neboť se dožívají vyššího věku než muži. Jejich průměrná vzdělanost je však ve srovnání s muži nižší.

Pracovní postavení žen v ČR se právně neliší od postavení mužů. Realita je ovšem poněkud jiná. Celková míra ekonomické aktivity žen je poněkud nižší než u mužů ve všech věkových kategoriích. Významně nižší je pak ve věkové kategorii nad 55 let. Tento vývoj přirozeně koresponduje s životním cyklem a profesní kariérou žen. Ta je, na rozdíl od profesní kariéry mužů, přerušována obdobími mateřské dovolené a péče o děti. Z tohoto hlediska je poněkud zarážející vysoká míra zaměstnanosti žen v nižších a středních věkových kategoriích, kdy pečují o malé děti. Vysvětlení pak můžeme hledat právě v nízkém pracovním zapojení žen nad 55 let, které přebírají péči o děti a domácnost svých dcer a snach. Tato péče v rámci rodinné výpomoci je zpravidla neplacená a výdělek mladé ženy tak zvyšuje životní standard zařizující se rodiny.

Tabulka 3

Míra ekonomické aktivity podle věku a pohlaví - I. čtvrtletí 1999

Zdroj: Zaměstnanost a nezaměstnanost v České republice. Podle výsledků výběrového šetření pracovních sil (I.čtvrtletí 1999). Český statistický úřad, kód publikace 09 07 - 99, s.14

Ženy mají celkově horší podmínky pro zaměstnání. Ovlivňují je nižší vzdělanost žen, jejich mateřské a rodinné povinnosti, péče o domácnosti, nižší zájem žen o náročnější funkce, ale také obtížnější vstup do mocenských struktur, které jsou častěji obsazeny muži. Tento začarovaný kruh se týká i veřejné a politické práce.

Na venkově je tento stav posilován větší zátěží v osobním hospodářství a tradičnějším rozdělením rolí v rodině, zejména u starších obyvatel venkova. To vše přispívá k tomu, že při ztrátě pracovního místa, která venkovské ženy postihuje více než muže, hůře hledají místo nové. Míra nezaměstnanosti přitom stále roste a i tam, kde bychom se domnívali, že ženy tolik nepostihuje (např. v oblastech útlumu těžby uhlí, těžkého průmyslu apod.), záhy zjistíme, že tyto oblasti na sebe vázaly množství pracovních příležitostí pro ženy, jako jsou různé typy administrativních prací, služeb a pomocných činností.

Řešení nezaměstnanosti ve venkovských oblastech

Nejvíce jsou nezaměstnaností postiženy agrární oblasti, kde zemědělství tvořilo hlavní nebo významný zdroj zaměstnanosti obyvatelstva. Po transformaci zemědělských podniků nezaměstnaní ze zemědělství patří mezi nejobtížněji zaměstnatelné osoby, převážně v důsledku nízké kvalifikace, vyššího věku, různých druhů poškození zdraví, přílišné specializace, vázanosti na lokalitu apod.

Tabulka 4

Zaměstnanost v zemědělství a souvisejících činnostech - členění podle současných krajů v tis.

Prameny: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil I.čtvrt.1999. ČSÚ, květen 1999

Trnková, V.: Venkov 1998 (Sociálně-demografická situace regionální disparity). Interní materiál ČZU, Praha 1999, str.41 .

Podnikání na venkově, ať již v zemědělství či mimo zemědělství, má své klady i zápory. Z tabulky 6 vidíme, že mezi podnikateli převažují muži. Častější jsou podniky bez zaměstnanců než se zaměstnanci. Zdálo by se, že tomuto vývoji chybí logika, neboť pracovních sil by měl být přebytek. Pravdou je, že pro mnohé podnikatele je i levná pracovní síla drahá, že struktura nezaměstnaných nemusí odpovídat poptávce zaměstnavatelů a že zájem o práci na vesnici, zejména u mladších ročníků, je nízký, pokud se jedná o práci náročnou. Města zájem přitahují více, neboť kromě většího výběru pracovních příležitostí nabízejí i další výhody ve formě zábavy, společenského, kulturního a sportovního života.

Prameny: Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků výběrového šetření pracovních sil I. čtvrt.1999. ČSÚ, květen 1999

Trnková, V.: Venkov 1998 (Sociálně-demografická situace regionální disparity). Interní materiál ČZU, Praha 1999, str.42 .

Není pochyb o tom, že transformace zemědělství situaci žen spíše zhoršila. Některé nerovnosti v ekonomické i sociální sféře zůstaly z minulosti, jiné se nově vytvořily. Tradičně nižší reprezentace žen ve všech typech rozhodovacích institucí tuto disparitu zatím zachovává.

Literatura:

Horská, H., Spěšná, D.: Sociální souvislosti procesu transformace zemědělství. VÚZE, Praha 1994

Majerová, V., Němcová, E.: Ekonomické a sociální důsledky transformačního procesu pro pracovníky zemědělských podniků. Závěrečná zpráva, VÚEZVž, Praha 1992

Majerová, V. a kol: Důsledky současných společenských změn v sociální oblasti v zemědělství a na venkově. Závěrečná zpráva VÚZVž, Praha 1990

Majerová, V.: Sociologický pohled na změny v československém zemědělství po r. 1989. Sociologie venkova a zemědělství 1/1992

Majerová, V.: National Action Plan, Women in Development, Czech Republic. Internal material of FAO, 1995.

Trnková, V.: Sociální struktura českého venkova. Interní materiál Ministerstva zemědělství ČR. Praha 1998.

Trnková, V.: Venkov 1998 (Sociálně-demografická situace regionální disparity). Interní materiál ČZU, Praha 1999, str.42 .

Zelená zpráva 1997, Ministerstvo zemědělství ČR, str.. 53