Testování skotu se zatím nemění

Státní veterinární správa (SVS) neuvažuje o změně stávajícího systému vyšetřování vzorků skotu na nemoc šílených krav (BSE). Řekl to její tiskový mluvčí Josef Duben v reakci na údaje laboratorních firem, podle kterých existují jiné a levnější metody než systém Western Blot, kterým se v ČR veškeré testy na BSE provádějí.

Podle Jana Kašpara, obchodního ředitele společnosti O.K. Servis - Laboratorní technika, která je v ČR dodavatelem stávajících testů firmy Prionics, nezohledňuje ale cenová kalkulace konkurence náklady na vybavení laboratoří podle požadavků SVS. S tím souhlasí i Duben. Metoda, kterou se v ČR testuje skot na BSE, má po-dle Kašpara stoprocentní schopnost rozeznat tuto nemoc od ostatních neurologických onemocnění.

Podle manažera prodeje konkurenční metody Elisa firmy Bio-Rad, Martina Kresťanspola, by bylo nicméně vhodné používat v ČR paralelně různé metody testů na BSE. Elisa test stojí podle již dříve zveřejněných údajů 1120 korun, používaná metoda Western Blot stojí 1530 korun. Firma Prionics ale podle Kašpara připravuje novou generaci testů, což by mělo znamenat snížení dosavadních nákladů a umožnit plošnou testaci každého poraženého zvířete.

Zavlečení BSE do ČR dovozem a zkrmením mléčných náhražek je podle ministra zemědělství Jana Fencla pouze jednou z možných cest. Zemědělský výbor Poslanecké sněmovny vzal včera na vědomí zprávu Ministerstva zemědělství o aktuální situaci, pokud jde o výskyt tzv. nemoci šílených krav na našem území. Poslanci se zabývali také otázkou financování přijatých opatření. Názory na možné způsoby se však mezi zákonodárci různí. Ne všichni poslanci souhlasili s návrhem MZe hradit náklady, spojené s výskytem nákazy v ČR, z rozpočtu Pozemkového fondu ČR. "Stát by to neměl financovat vůbec," řekl místopředseda výboru Jaroslav Pešán.

První vyšetření mozku zemřelé třiašedesátileté ženy ze Šumperska, která v lednu podlehla nemoci projevující se podobnými příznaky jako Creutzfeldt-Jacobova choroba, tuto nemoc nepotvrdilo. Příčiny ženina úmrtí vyvolaly mimořádnou pozornost, protože chorobu někteří odborníci považují za lidskou obdobu nemoci šílených krav (BSE). "Lze s velkou pravděpodobností říci, že o Creutzfeldt-Jacobovu nemoc v případě ženy nešlo," řekl ředitel šumperské nemocnice Pavel Valoušek. Podle něj však definitivní jistotu přinese další vyšetření.