SVS připomíná potřebu prevence ptačí chřipky

Přestože se v současné době o aviární influenze, neboli ptačí chřipce, nehovoří, neznamená to, že Státní veterinární správa „spí“. Jak dnes podotkl mluvčí Státní veterinární správy ČR (SVS) Josef Duben, právě proto, že v jarních měsících po loňských zkušenostech lze počítat s tím, že se může objevit, považuje SVS za vhodné zrekapitulovat minulost a zopakovat některá fakta.

Aviární influenza je nakažlivé onemocnění ptáků, mezi domácími se nákaza šíří nejrychleji, onemocnění se však vyskytuje i u volně žijících ptáků, hlavně u vrubozobých. Vysoce patogenní virus subtypu H5N1, který je zejména sledován, je vysoce nakažlivý a vede k úhynu velmi rychle po nakažení. Onemocnění postihuje vnitřní orgány a přenos se uskutečňuje sekrety a výměšky slin, nosními sekrety i trusem. Nákaza se dále šíří kontaktem nemocných a zdravých ptáků.

Historie

Jak vypadala nákazová situace ve světě v loňském roce: V roce 2007 byla ptačí chřipka zjišťována u drůbeže v Číně, Bangladéši, Hongkongu, Indii, Indonésii, Japonsku, Koreji, Vietnamu, Thajsku, Laosu, Malajsii a Myanmaru (Barmě), Kambodži, dále v Kanadě, Egyptě, Pobřeží Slonoviny, Ghaně, Iránu, Izraeli, Kuvajtu, Nigérii, Saudské Arábii, Togu, Turecku, u volně žijících ptáků pak v Číně, Hongkongu, Japonsku, Vietnamu, dále v Egyptě a Nigérii. V Evropě v roce 2007 byla zjištěna ve Francii, Německu, Maďarsku, Polsku, Rumunsku, Rusku, Británii a v ČR, u volně žijících ptáků pak ve Francii, Německu, Polsku a v ČR.

V ČR probíhal a nadále probíhá monitoring v chovech drůbeže a volně žijících ptáků. Laboratorní diagnostika je založena na sérologickém a virologickém vyšetření se zaměřením na subtyp H5 a H7. Vyšetření je prováděno v Státních veterinárních ústavech Praha, Jihlava a Olomouc. V roce 2006 bylo v ČR vyšetřeno 1367vzorků krví od slepic, krůt, kachen a hus a 2 401 vzorků volně žijících ptáků. V roce 2007 bylo vyšetřeno 5 826 vzorků od slepic, krůt, kachen a hus, 130 vzorků z chovů bažantů a 649 od volně žijících ptáků

V ČR byl poprvé zjištěn nebezpečný H5N1 u volně žijících ptáků v roce 2006. První případ byl ohlášen u nalezené uhynulé labutě dne 27. 3. 2006. Následovaly další nálezy celkem na 6 místech u 14 labutí v Jihočeském a Jihomoravském kraji.

V průběhu měsíců červen až srpen 2007 byla diagnostikována vysoce patogenní aviární influenza historicky poprvé v komerčních chovech drůbeže. Byla postižena 4 hospodářství u dvou chovatelů. Všechna hospodářství byla v Pardubickém kraji, okres Ústí nad Orlicí. Z důvodu nákazy bylo utraceno celkem 103 378 ks drůbeže. Z preventivních důvodů byla likvidována další dvě hospodářství o počtu 67 879 ks drůbeže. V obcích v ohnisku bylo utraceno 2 026 ks drůbeže u drobnochovatelů. V rámci dalšího šetření u volně žijících ptáků byl zjištěn 1 výskyt u labutě v Jihomoravském kraji, v katastru obce Lednice, v roce 2007.

Současnost

V letošním roce 2008 bylo za leden a únor vyšetřeno 552 vzorků od chované drůbeže a 52 volně žijících ptáků.

Vzhledem k tomu, že je zřejmě virus ptačí chřipky v evropském prostředí nadále přítomen, je třeba být i nadále ve střehu. Letošní klimatické poměry zapříčinily uspíšení migrace tažného ptactva z jihu na sever a rovněž brzké navrácení stěhovaných ptáků do našeho středoevropského regionu. Vzhledem k tomu je třeba k možnosti objevení se aviární influenzy u volně žijících ptáků a následně u drůbeže věnovat náležitou pozornost. SVS věnuje pozornost rizikovým oblastem v ČR s místy soustředění vodních a migrujících ptáků, a rovněž pokračuje v monitoringu drůbeže a volně žijících ptáků po celém území ČR.

„Je třeba opět uvést, že i nadále platí veterinární opatření, která říkají, že chovatelé podnikatelé jsou povinni hlásit místně příslušné krajské veterinární správě pokles v příjmu potravy a vody u chované drůbeže o více než 20 % nebo pokles snášky o více než 5 % po dobu delší než 2 dny, nebo úmrtnost vyšší než 3 % týdně,“ upozornil Duben.