Svaz: Náklady na jeden hektar brambor jsou více než trojnásobné oproti obilí

Náklady na vypěstování jednoho hektaru brambor pro pěstitele jsou více než 100.000 Kč, u obilí je to zhruba 30.000 Kč. Na dnešním pražském kongresu o bramborách v gastronomii to řekl místopředseda Českého bramborářského svazu Vlastimil Rasocha. S pěstováním brambor se podle něj také pojí velká rizika, protože v případě špatné úrody je celá produkce prakticky nepoužitelná.

Rasocha upozornil na klesající plochy, na kterých se brambory v tuzemsku pěstují. Loni klesly osevní plochy o zhruba pět procent, podle údajů Českého statistického úřadu zemědělci osázeli bramborami zhruba 21.680 hektarů. V roce 2002 to bylo 38.311 hektarů.

Rizika se podle Rasochy mohou pojit například s počasím, když u obilí se pěstitelé snadněji s nepříznivou sklizní vypořádají. Poznamenal, že i při nižších výnosech obilnin mají zemědělci možnost produkci prodat, i když vydělají méně peněz. U brambor je podle něj situace taková, že úroda může být prakticky nepoužitelná a mohou mít hodnotu maximálně pro průmyslové využití na výrobu škrobu.

"Je to jeden z důvodů, proč pěstitelé opouštějí pěstování brambor, protože risk je příliš vysoký," doplnil.

Pro pěstitele je podle Rasochy důležitá spolupráce s odběrateli. Svaz spolu s podporou ministerstva zemědělství podepsal loni se společností Makro iniciativu s názvem České pole, které má podpořit rozmanité spektrum odrůd pěstovaných v Česku prodejem hlavně české produkce.

Svaz v rámci iniciativy proto hledá vhodné odrůdy pro využití v gastronomii na výrobu čerstvých hranolek. "Víme, že hranolky se konzumují většinou předsmažené. Ty se ale z 90 a více procent dováží," řekl. Cílem iniciativy je proto podle Rasochy nabídnout brambory vhodné pro vlastní výrobu hranolek pro použití jak v restauracích, tak v celém segmentu stravování - včetně například jídelen. Rasocha uvedl, že jako vhodnou bramboru vybrali odrůdu Agria.

Poznamenal také, že většina lidí příliš nezná jednotlivé odrůdy brambor, přitom se odlišují v řadě charakteristik. "Je to do značné míry jako s vínem, nelze říct, že stejná odrůda rýnského ryzlinku bude chutnat ze všech vinařských ploch stejně. U odrůd brambor to platí stejně," uvedl Rasocha s tím, že konzistentní kvalitu bramborám dodávají i podmínky pěstování.

Pěstitelům podle něj trvá dva až tři roky připravit se na pěstování je vybrané odrůdy a proto je potřeba vědět, o co budou mít obchodníci a spotřebitelé zájem. Uvedl, že v ČR je asi 150 odrůd brambor, ve světě jich je několik stovek.

Autor: ČTK