Stromy vytlačují z půdy pšenici a žito

Přestože si zemědělci už léta stěžují na to, jak na jejich půdě rostou hypermarkety, sklady u dálnic, domy a silnice, nejvíce z jejich pozemků za posledních dvacet let ukrojily lesy.

Zemědělská půda podle údajů Českého statistického úřadu přišla od roku 1989 bezmála o 48 tisíc hektarů. To je sice "jen“ 0,7 procenta z celkové výměry, ale uživilo by se na ní několik větších zemědělských podniků.

Výroční statistika ukázala, že se navzdory relativně malému úbytku obdělávané půdy výrazně propadla důležitost zemědělství pro českou ekonomiku. Zatímco na začátku 90. let tvořily agropodniky sedm procent HDP, nyní se jejich podíl scvrkl na 2,5 procenta.

Přesto se zástupci agrárních podniků snaží dokázat, že zábory půdy u dálnic a měst tuzemské hospodářství ohrožují.

Hypermarkety rostou pomaleji než lesy

"Zemědělci přicházejí o velmi kvalitní půdu. Příklady vidíme všude kolem sebe,“ uvedl nedávno například ředitel jihomoravské Regionální agrární komory Jaromír Musil. Tato půda je podle něj pro obdělávání nenávratně ztracena.

Ze statistik však vyplula jiná čísla - zastavěná plocha si od sametového roku 1989 připsala jen pět tisíc hektarů půdy, což odpovídá ploše zhruba Českých Budějovic.

Stejnou plochu spolkly nové vinice a celou polovinu bývalých polí a luk postupně nahradily lesní porosty, které se rozrůstaly v průměru o tři tisíce hektarů ročně.

Podle ministerstva zemědělství se v posledních letech zalesňují téměř výhradně státní pozemky, a to zpravidla v horských a podhorských oblastech, kde se orání a chovu dobytka tolik nedaří.

Podle ekologů je tento trend pozitivní. Lesní porosty totiž mají podle Michala Marka z Ústavu systémové biologie a ekologie Akademie věd ČR několikanásobně vyšší schopnost vázat oxid uhličitý ze vzduchu než zemědělské plodiny.

Vinicí je o čtvrtinu více

Mnohem větší propad výměry než pěstitelé obilovin zaznamenali tuzemští ovocnáři a chmelaři, kteří přišli zhruba o celou desetinu plochy. Ovoce se více dováží, chmele méně vyváží.

Podle statistik jsou pomyslnými vítězi chovatelé dobytka a vinaři. To je dílem vstupu ČR do Evropské unie. Ta totiž rok od roku více dotuje údržbu luk a pastvin na úkor produkčního zemědělství. Zemědělci v těchto oblastech dostávají za své podnikání ročně až osm tisíc korun na hektar navíc.

A ještě o něco lépe je na tom vinařská lobby. Těsně před vstupem do Unie totiž exministr zemědělství Jan Fencl (ČSSD), hodonínský patriot, nehleděl napravo nalevo a vrhl přes miliardu korun na rozšíření vinic. Po vstupu se už totiž nesmějí rozšiřovat. Plocha vinic se tak od roku 1993 zvýšila o čtvrtinu.