Strážci NP Šumava zbraně odmítají, rybáři schvalují

Záměr ministerstva zemědělství ozbrojit členy stráže přírody se setkává s různými ohlasy. Zatímco strážci Národního parku Šumava zbraně odmítají, rybáři, kteří čelí mnohdy tvrdým útokům pytláků, jsou spíše opačného názoru.

Podle návrhu zákona o stráži přírody by měli být zbraněmi vybaveni lidé, jimž dá stát pravomoc zasahovat v lesích a u rybníků proti nezákonným činnostem. Vláda ale začátkem týdne kvůli technickým a organizačním nedostatkům v návrhu zákona na 30 dní projednávání této předlohy přerušila.

"Naši strážci pro svou práci zbraň nepotřebují. Jejich posláním je kontrolní, strážní, informační, výchovná a případně i odborná činnost. Při nich nelze při každodenním výkonu služby používat zbraň. Návštěvníci, kteří do národního parku přijíždějí, se rozhodně nechovají tak, abychom proti nim museli používat zbraň," řekl vedoucí informační a strážní služby šumavského parku Karel Kovařík. Na území parku je nyní 18 profesionálních a 30 dobrovolných strážců přírody.

Společnosti Rybníkářství Hluboká nad Vltavou působí pytláci každoročně mnohatisícové škody. Podle jejího ředitele Vladimíra Kaisera se přesto, že má rybářská stráž statut veřejných činitelů, množí především slovní útoky na její členy. V případě konfliktů strážci přivolají policii.

"Pokud bude panovat profesionální přístup, pak se ozbrojením určitě zvýší prestiž stráže přírody. Otázkou je, zda tato stráž dokáže nahradit masu lidí, kteří se na ochraně vod, lesů a chráněných krajinných oblastí podílejí. Čas ukáže, jestli jde o dobrou volbu," míní Kaiser.

Podle návrhu z ledna by mělo dosavadních 25 000 dobrovolných strážců nahradit nejméně 360 profesionálů placených kraji. Stráž přírody by měla být oprávněna například zjišťovat totožnost lidí, které přistihne při protiprávní činnosti, odebírat lovecké zbraně a nástroje, ulovené živočichy a přírodniny. Rovněž by měla mít právo ukládat pokuty za přestupky.