Strategie předvstupního období pro komoditu: osiva

Význam

Osiva jsou základním intenzifikačním prostředkem v rostlinné výrobě, stejně jako sadba.

Pouze jejich prostřednictvím se mohou do zemědělství dostávat nové odrůdy, které jsou nositelkami nových vlastností a tímto způsobem mohou ovlivňovat nejen samotnou rostlinnou výrobu, ale i výrobu živočišnou a zpracovatelský průmysl.

Na druhé straně je kvalita osiv zemědělci obtížně kontrolovatelná. Primární kvalitativní vlastnosti jako je klíčivost, čistota, množství příměsí a plevelů je možné zkontrolovat běžně dostupnými prostředky, stanovení množství spór fytopatogenních hub je již obtížnější a odrůdovou pravost, která je mnohdy tou nejdůležitější vlastností, je možné kontrolovat až v průběhu celého pěstitelského cyklu. Proto je osivům věnována tak velká pozornost a je potřeba mít na zřeteli, že zahrnuje z hlediska legislativy EU nejen společnou organizaci trhu (tedy tuto kapitolu), ale i část kapitoly fytosanitární (společný katalog a uvádění do oběhu) a má úzkou vazbu na ochranu práv k novým odrůdám rostlin.

Vývoj hlavních ukazatelů

V době platnosti zákona o rozvoji rostlinné výroby č. 61/64 Sb., tj. do r. 1996, ale de facto pouze do r. 1990 existovala 100 % obměna osiv, pouze u sadby brambor byla obměna 33%. Od r. 1990 klesá výroba certifikovaných osiv a podíl ploch osetých certifikovanými osivy se zmenšil a podle odhadů je nižší než v zemích EU. Přesné údaje o výrobě osiv se získávají obtížně, protože není zakotvena povinnost tyto údaje zveřejňovat event. předávat k souhrnnému zpracování prostřednictvím státních institucí. Vycházet je možné pouze z údajů ÚKZÚZ, který má přesné údaje o certifikaci osiv, prodej je ale možné pouze odhadovat.

Podobná situace je při hodnocení dovozu a vývozu. Pro vývoz by měla být osiva certifikována v souladu s pravidly ISTA a OECD, je však možné odhadovat, že ne všechna exportovaná osiva jsou ošetřena tímto způsobem. Rovněž při dovozu jsou určité nesrovnalosti v celní statistice a ÚKZÚZ, podle zák. č. 92/96 Sb. eviduje dovozy pouze neregistrovaných odrůd. Koncem roku byla přijata novela tohoto zákona (357/1999 Sb.), která přiblížila legislativu ČR legislativě EU. Zejména zavádí plnou kontrolu všeho dovezeného osiva.

Významnou součástí českého semenářství je výroba osiv v systému zahraničního množení, kdy na kontrakty uzavřené se zahraničními firmami je v ČR vyráběn množitelský materiál za účelem vývozu vyprodukovaného množitelského materiálu. Zahraniční množení se týká především osiva jetelovin a trav, tradičních exportních komodit.

Současný stav komodity

Podle údajů ÚKZÚZ bylo v ČR certifikováno následující množství osiv st. C v t:

* v daném období nejsou k dispozici podrobně členěné údaje

Pokud hodnotíme současnou situaci, není možné se nezmínit o problematice ”černých osiv”. Tento fenomén existuje i v EU a je řešen pomocí Nařízení č. 2100 z r. 1994, které se týká ochrany práv k novým odrůdám rostlin. ČR má obdobnou možnost, především je ale zapotřebí odstranit všechny možnosti, které umožňují vznik černého trhu a to je zásadní rozdíl mezi ČR a EU, kde se množitelský materiál vykupuje v plné vyprodukované výši. Tento první krok ale musí udělat výrobní sféra, protože možnosti zásahu státu jsou minimální.

Očekávaný vývoj komodity po vstupu ČR do EU

Po vstupu lze očekávat, že se celková finanční situace zemědělských prvovýrobců oproti současnému stavu, event. očekávanému zlepší. Toto zlepšeni by se mělo promítnout i do skutečnosti, že budou ve větší míře používána certifikovaná osiva. Do doby, než se zemědělci naučí hospodařit na finanční úrovni zabezpečení ze SZP EU, považujeme za nutné zachovat současnou státní pomoc pro osiva, aby jednak úroveň rostlinné výroby neklesla příliš hluboko, jednak aby zůstaly zachovány produkční kapacity a nebyla očekávaná zvýšená potřeba certifikovaných osiv krytá produkcí z jiných členských zemí nad úroveň, která je nutná. Také je nutno počítat se zavedením povinnosti platby licenčních poplatků u tzv. farmářských osiv. Tato povinnost se nebude týkat tzv. ”malých pěstitelů” podle výrobních podmínek s obhospodařovanou výměrou od 17 do 27 ha.

Na druhé straně je potřeba s okamžikem vstupu počítat rovněž s tím, že se stíží podmínky pro zahraniční množení. Stávající požadavky pocházejí v naprosté většině ze zemí EU. V době členství budeme tedy mít stejné výhody (ale i nevýhody z produkce obtížně množitelných druhů) a zůstane pouze rozdíl levnější pracovní síly(pokud bude ještě patrný) a zázemí odborné vyspělosti pracovníků a technologií. Celkově lze ale očekávat spíše pokles rozsahu množení o 20 - 50% z původního rozsahu zahraničního množení.

Vyjednávací pozice

Česká republikana základě současného stavu příprav a výsledků screeningu legislativy nepožaduje v sektoru osiv přechodné období. Požaduje ale možnost zachování státní podpory v sektoru osiv na dobu 2 - 3 let.

Co je nutné do vstupu zajistit

1. Možnost ponechání dosavadního dotačního titulu na udržení genetického potenciálu osiv (a množitelského materiálu).

2. Stanovit orgán, který se bude zabývat přidělováním podpor (navrhovaný Státní zemědělský intervenční fond).

3. Přijetí nového licenčního systému na dovozy ( v rámci celkového licenčního systému na dovoz a vývoz) a skládání kaucí u osiva rýže, čiroku a kukuřice).

4. Evidenci těchto údajů:

· plocha certifikovaných osiv

· celková plocha schválená pro certifikaci

· odhad sklizně

· prodejní cena dosažená šlechtitelem- odhad

· celková sklizeň

· celkový dovoz a vývoz v daném roce

· zásoby u šlechtitelů a velkoobchodu na konci tržního roku

· ceny franko hranice na hybridní kukuřici na setí

· registrace kontraktů na množení osiv v nečlenských zemích Unie

Cílová struktura komodity

Struktura komodity ”osivo” se obtížně odhaduje, protože jde o závislost na posunech v plodinové struktuře, finančních možnostech prvovýrobců a zejména jde o skutečnost, že zemědělci v ČR jsou velmi dobře vybaveni k tomu, aby mohli nahradit certifikovaná osiva osivy vlastními. V podstatě jde o návrat na rozsah množitelských ploch pro obměnu osiv na úrovni spotřeby certikovaných osiv pro cca 60 % ploch hlavních zemědělských plodin a zachování objemu zahraničního množení. Tento faktor je rovněž obtížně zajistitelný, protože EU pružně mění dotační sazby tak, aby zachovala co největší objem množení i těchto druhů v unii.

Dopady cílové struktury.

Pokud se podaří realizovat cílové struktury, bude rozsah množitelských ploch o něco málo vyšší (max. 10 - 20 000 ha, část zvýšené spotřeby osiv by se měla totiž obrazit ve vyšším nákupu z množitelských ploch), ale podaří se udržet zaměstnanost v současném rozsahu u množitelských firem a zejména bude zajištěna dobrá úroveň rostlinné výroby, která dnes hrozí podstatným poklesem. Objevují se choroby, které jsme v důsledku moření a 100 % obměny osiva po dlouhou dobu neznali (zejména sněti u obilovin), zvyšuje se i zaplevelenost (také vlivem nižšího používání pesticidů) a hrozí problémy zpracovatelskému průmyslu (např. směsi odrůd obilovin, ale zejména vlastní osiva 00 řepek podstatně zhoršují kvalitu až mimo kategorii těchto odrůd).

Zajištění cílové struktury v rozsahu obměny min. 60% pěstitelských ploch umožní srovnatelnou úroveň s kvalitou EU. V opačném případě budeme čelit mnoha problémům.

Podpora v EU

Pomoc - týká se pouze základního a certifikovaného osiva - je poskytnuta na osivo, které je úředně certifikováno a vyhovuje standardům a podmínkám formulovanými v příslušných dokumentech. Výše pomoci pro příslušné období je vyhlašována Radou. Jedná se o podporu pěstitelům zejména osiv trav a pícnin.

WTO

WTO spěje k liberalizaci světového obchodu - současnému obchodu s osivy a sadbou nemůže výrazně uškodit.

Reforma CAP ( Agenda 2000 )

Reforma CAP zatím neuvažuje se změnou podpory v oblasti produkce osiv a sadby. Do této oblasti se pravděpodobně promítne celkové snížení finanční podpory pouze částečně a s časovým odstupem.

Konkurenceschopnost

Produkce osiv je zatím v ČR konkurenceschopná s produkcí ostatních zemí. Existují zde ovšem různé obchodní strategie a politiky, které ovšem nelze v obecné rovině postihnout.

Po vstupu, pod vlivem Společného katalogu dojde ovšem k většímu tlaku ze strany firem ostatních členských zemí. Zde je zásadní požadavek, aby podpory zejména kompenzační platby u obilovin, luskovin apod. byly stejné u původních a nově přistoupivších zemí. I tak bude zapotřebí určitého období na to, aby jak semenářské firmy, tak zemědělští prvovýrobci absorbovali prvky nového systému včetně dopadu do cen. Proto je žádáno přechodné období pro státní podporu.

Rozdíl nebude jen v oblasti významných odrůd, protože ty jsou již v dnešní době registrovány u nás i v sousedních zemích. Půjde také o odrůdy okrajové, kde se budou snažit některé firmy ze zahraničí zbavit přebytků nebo proniknout s odrůdami u nás neregistrovanými. V této oblasti bude zapotřebí velké vysvětlovací kampaně, aby zemědělci kupovali pouze osiva odrůd v ČR registrovaných odrůd.

Autor: Pracovní skupina pro chmel, přadné rostliny, osiva, Ing. Ivan Branžovský, CSc, vedoucí pracovní skupiny, Ing. Jaroslav Humpál, odbor evropské integrace

Zdroj: MZe ČR

Datum: únor 2000