Strategie předvstupního období pro komoditu: len přadný

Význam

Tradiční užití lnářských surovin bylo v minulosti zaměřeno výlučně na textilní sektor, především na oděvní průmysl. Protože textilní výroba podléhá módě, odbytová konjunktura se zákonitě střídala s obdobím stagnace. Tyto výkyvy, které se pravidelně opakovaly po 7 a 9 letech, se promítaly až do rozsahu pěstitelských ploch. Nové netradiční lnářské země v Evropské unii podstatně změnily pracovní postupy při pěstování, sklizni i při zpracování roseného stonku. Odbyt lnářských surovin nesměřuje již především na textil, nýbrž také na jinou, širokou průmyslovou spotřebu. Len, jako ušlechtilá přírodní a recyklovatelná surovina nachází uplatnění v papírenském průmyslu při výrobě speciálních druhů papírů a cigaretového papíru. Lněná rouna nacházejí užití v automobilovém průmyslu jako výplňové a izolační materiály, ve stavebnictví, a využívá se na výrobu geotextilií. Lněné pazdeří se prosazuje jako výborný podestýlkový materiál pro domácí zvířata chovaná v městech, především pro psy a kočky.

Kvalitativně nejlepší partie lněných stonků jsou speciálně tírensky zpracovány, dočišťovány a vlákno kráceno na bavlnářský stapl, aby len mohl být směsován s bavlnou a spřádán na vysoce výkonných bavlnářských automatech. Rozhodujícím faktorem mimo jakost jsou i výrobní náklady a cena lněné suroviny.

Vývoj hlavních ukazatelů

Len je tradiční plodina, jejíž pěstování má v České republice dlouholetou tradici. Do roku 1989 se len pěstoval v průměru na 23 tis. hektarech. Len se pěstuje především v horských a podhorských oblastech ČR. Po roce 1989 došlo k rozsáhlé restrukturalizaci lnářství, především ke změně vlastnických vztahů, k uzavírání neproduktivních provozů a ke zvyšování zpracovatelských kapacit, které zůstaly v provozu.

Koncem devadesátých let prožívalo lnářství v České republice kritické roky. Celosvětová lnářská krize zasáhla v ČR hlouběji zemědělský sektor než průmysl. V roce 1997 se přadný len v ČR téměř přestal pěstovat. Po této krizi byl na podporu pěstování lnu vytvořen dotační titul. Možnost přiznání dotací na pěstování lnu opět zvýšila atraktivnost pěstování. Další nárůst osevních ploch nad potřeby textilního průmyslu by měl směřovat především na světový trh a do nově vznikajících a rozvíjejících se alternativních využití lněných vláken (papírenský průmysl, stavební průmysl, automobilový apod.). Přehled hlavních ukazatelů uvádí tab.1.

Tab. 1 Ukazatele produkce lnu přadného v ČR ( 1980 - 1999 )

Pozn.: Predikce MZe1) osevní plochy ČSÚ zahrnují i plochy lnu olejného Pramen: ČSÚ, MZe

Současný stav komodity

V roce 1999 bylo podle hlášení jednotlivých tírenských podniků bylo celkem oseto 5 300 ha lnu. Oproti osevní ploše předchozího roku, která byla 4 192 ha to znamená zvýšení o 1 108 ha, což představuje více než o 26 %. Při předpokladu výnosu rosených stonků 3,1 t by celkový objem výroby činil 16 430 t rosených stonků a při výdajnosti dlouhého vlákna 11 % cca 1 820 t dlouhého vlákna.

Očekávaný vývoj komodity po vstupu ČR do EU

Osevní plochy přadných lnů v ČR by měly být součástí vývoje v západních lnářských zemích (Francie, Belgie, Nizozemí). Do počátku devadesátých let se v zemích Evropské unie pěstoval přadný len v rozsahu 50 tis. - 70 tis. ha. Pěstitelské plochy byly téměř výhradně ve Francii, Belgii a Nizozemí. V posledních letech se však len začal pěstovat v dalších zemích EU. Celkové osevní plochy prudce stoupaly a v roce 1998 již přesáhly 160 tis. ha. Přadný len začaly pěstovat ve velkém rozsahu nové, netradiční lnářské země, zejména Španělsko a Velká Británie, kde je vývoj ve značném kontrastu s vývojem v tradičních lnářských zemích. V současné době v těchto zemích probíhá revize konkrétních podmínek a skutečného zpracování. K tradičním lnářským zemím EU - Francie, Belgie, Nizozemí se dále počítá Rakousko, Německo, Finsko, Dánsko a Irsko, přičemž v Irsku a Dánsku se v roce 1998 len vůbec nepěstoval. Celkem se v těchto zemích osevní plochy ustálily v rozsahu 58 619 ha, což představuje pokles o 6,4 % proti roku 1997.

Nárůst výroby lněného vlákna ve světě svědčí o zvýšené atraktivnosti textilních a oděvních výrobků ze lnu. Výhledy pro pěstování lnu a výrobu lnářských textilních výrobků jsou optimistické. Lze tedy s jistotou předpokládat, že lnářská výroba a pěstování přadných lnů bude v Evropské unii prosperovat i po roce 2000.

Pěstitelská produkce přadných lnů v ČR by měla především pokrýt tuzemské zpracovatelské lnářské kapacity v přádelnách i tkalcovnách a také možný export s cílem co nejrychlejší implementace systému EU. Mimo nutné dovozy speciálních kvalit, se kterými se počítá, by měla produkce vlákna i koudele pokrývat tuzemskou poptávku. Rozvoj lnářské produkce předpokládá aktivní zavádění a uplatňování nových poznatků a technologií v celém rozsahu oboru..

Lze předpokládat, že při zachování dotačního titulu na pěstování lnu v současné výši se budou osevní plochy rozšiřovat a v nejbližší letech dosáhnou 10 000 ha.

Vyjednávací pozice

Česká republikana základě současného stavu příprav a výsledků screeningu legislativy nepožaduje v sektoru přadné rostliny přechodné období.

ČR usiluje o plnoprávné členství v EU se všemi závazky a povinnostmi s tím souvisejícími, stejně tak s možností čerpat prostředky z jednotlivých fondů či programů EU.

Cílová struktura komodity

Rok 2002Výměra 10 000 ha.

Rok 2005Výměra 16 000 ha.

Dopady cílové struktury

Vzhledem k dřívějšímu rozsahu pěstování lnu mohou být dopady pouze positivní - lepší využití kapacit. Rozsahu pěstování budou adekvátní podpory.

Podpora v EU

Podpora na len a konopí vypěstovaný na vlákno.

Podpora se týká pouze vyjmenovaných odrůd nebo odrůd v procesu registrace.

Výše podpory může být diferencována prostřednictvím koeficientů , stanovených na základě průměrného výnosu, zaznamenaného na stejnorodých produkčních plochách pro rosený ale neodsemeněný len a pro jiný než rosený ale neodsemeněný len . Výše těchto koeficientů je stanovena před začátkem tržního roku v souladu s procedurami uvedenými v dokumentech EU.

Podpora pro marketingový rok 1998/99 byla stanovena ve výši 815,86 EUR/ ha , tj. 30 027 Kč ( 1 EUR = 36,805 Kč ).

Podpora soukromého skladování lněného a konopného vlákna.

Smlouvy o skladování jsou uzavírány pouze s registrovanými podnikateli, za stanovených podmínek.

WTO

WTO spěje k liberalizaci světového obchodu - současnému obchodu se lnem nemůže výrazně uškodit.

Reforma CAP ( Agenda 2000 )

V současnosti se připravuje nový systém podpory pěstování lnu, kde pěstitel v rámci stanovené výměry - kvóty dostane tzv. kompenzační platbu na hektar, a zpracovatel dotaci na tunu zpracovaného stonku. Finanční objem těchto dotací budě nižší jak celkově, tak i na jednotku plochy i produkce.

Konkurenceschopnost

I za současných podmínek nesrovnatelně nižších podpor jsou české výrobky ze lnu konkurenceschopné.

Konopí seté

Význam

Pro pěstitele je konopí ekologickou rostlinou s velmi dobrými výnosy a zlepšující kvalitu půdy.

Pro zpracovatele je konopí označována jako mnohostranně využitelné, přírodní, recyklovatelná surovina s širokým uplatněním. V průmyslové spotřebě nahrazuje široký sortiment umělých vláken a výrobků z umělých hmot, jejichž likvidace je stále více problematická z hlediska životního prostředí. Užití konopných vláken je pouze z malého procenta zaměřeno na textil a odívání. Převážná část odbytu se může uplatnit v masové průmyslové spotřebě, jako náhrada dosud užívaných umělých hmot, v automobilovém a stavebním průmyslu, jako tepelně a zvukově izolační materiály, geotextilie, v papírenském průmyslu - speciální papír ( bankovky ), čajové sáčky a jiné obaly.

Konopí seté v ČR

V České republice se v současné době konopí prakticky nepěstuje ani nezpracovává konopný stonek pro průmyslovou spotřebu (mimo ověřovací pokusy v zanedbatelném rozsahu - v roce 1999 to činí 4-6 ha).

Dříve se v rámci bývalé ČSSR pěstovalo konopí na jižním Slovensku. Uvolňování vlákna se provádělo teplovodním průmyslovým máčením a stonky se potěraly na těžkých sovětských turbínách. Přádní program byl zaměřen na hrubé příze pro technický sektor.

Moderní metody pěstování konopí, jeho další zpracování a snaha zajistit masové využití konopných výrobků na úkor umělých hmot, návrat k přírodní surovině je z hlediska životního prostředí ve vyspělé civilizaci koncepčně nejen správná, ale z perspektivy dlouhodobého rozvoje nutné. Cesta za tímto cílem je však obtížná a i pro země EU s vyspělou ekonomikou velmi nákladná.

ČR má však předpoklady, ale i potřebu zavádět moderní pěstování konopí spolu s využitím konopných výrobků v průmyslových sektorech. Vzhledem k ekonomické situaci ČR nemůže být aplikován v takovém rozsahu jako v zemích EU.

Po vyřešení dílčích problémů sklizně ( modifikace sklizňových strojů ) a zpracovatelských technologií lze očekávat pěstitelskou plochu na cca 1 000 ha. Požadavky na státní ingerence pro konopí jsou zahrnuty v podpůrných programech společně se lnem a pro lnářské využití jsou v návrhu samostatného podprogramu 1.F. pro rok 2000.

Vyjednávací pozice

Česká republikana základě současného stavu příprav a výsledků screeningu legislativy nepožaduje v sektoru přadné rostlinypřechodné období.

ČR usiluje o plnoprávné členství v EU se všemi závazky a povinnostmi s tím souvisejícími, stejně tak s možností čerpat prostředky z jednotlivých fondů či programů EU.

Podpora v EU

Podpora na konopí vypěstovaný na vlákno.

Podpora se týká pouze vyjmenovaných odrůd.

Podpora pro marketingový rok 1998/99 byla stanovena ve výši 662,88 EUR/ ha , tj. 24 397,30 Kč ( 1 EUR = 36,805 Kč ).

Podpora soukromého skladování konopného vlákna.

Smlouvy o skladování jsou uzavírány pouze s registrovanými podnikateli, za stanovených podmínek.

WTO

WTO spěje k liberalizaci světového obchodu - současnému obchodu s konopným vláknem nemůže výrazně uškodit.

Reforma CAP ( Agenda 2000 )

V současnosti se připravuje nový systém podpory pěstování lnu, kde pěstitel v rámci stanovené výměry - kvóty dostane tzv. kompenzační platbu na hektar, a zpracovatel dotaci na tunu zpracovaného stonku. Finanční objem těchto dotací budě nižší jak celkově, tak i na jednotku plochy i produkce.

Autor: Pracovní skupina pro chmel, přadné rostliny, osiva, Ing. Ivan Branžovský, CSc, vedoucí pracovní skupiny , Ing. Vítězslav Kulajta, tajemník PS, aktualizace: Ing. Jaroslav Humpál, odbor evropské integrace

Zdroj: MZe ČR

Datum: únor 2000