Stovky firem mohou přijít o zelené dotace od státu
14.03.2014 | E15 on line
Příští týden se osm stovek zemědělských firem, městských tepláren či čističek odpadních vod dozví, jestli letos dostanou podporu na obnovitelné zdroje elektřiny (OZE) či zelené teplo. Dohromady mohou přijít až o 13 miliard korun.
Od 1. července musí mít podle loňské novely zákona o podporovaných zdrojích energie akciové společnosti provozující obnovitelné zdroje své akcie zaknihované u Centrálního depozitáře cenných papírů. Dokud to neudělají, žádnou podporu například na bioplynové stanice, výrobny elektřiny na biomasu či na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nedostanou.
Firmy, kterých se nová povinnost týká, mají často několik desítek až stovek akcionářů s listinnými akciemi na jméno z řad fyzických osob a zaknihování akcií by do léta nestihly. Změna režimu akcií by je přišla dohromady na několik desítek milionů korun, které by inkasoval Centrální depozitář.
Podmínku zaknihovaných akcií chce ze zákona vyškrtnout poslankyně za TOP 09 Anna Putnová v rámci projednávané novely energetického zákona. „Pro řadu zemědělských akciových společností je rychlé zaknihování nesplnitelné. Navíc mají vydány akcie na jméno, z nichž je patrné, kdo danou firmu vlastní,“ říká Putnová. O jejím návrhu se bude hlasovat v úterý v hospodářském výboru sněmovny.
Hon na neprůhledné vlastníky solárních elektráren
Celá kauza vznikla loni v honičce na neprůhledné vlastníky solárních elektráren, které odčerpávají 63 procent z celkového balíku na podporu OZE ve výši 44 miliard korun. Cílem bylo, aby stát věděl, komu posílá veřejnou podporu. Solárů se ovšem povinnost zaknihovat akcie netýká, protože jde v naprosté většině o společnosti s ručením omezeným.
Požadavek na zaknihování akcií je ale podle odborníků sám o sobě k ničemu. „Kdo chce před státem vlastnictví akciové společnosti utajit, udělá to snadno prostřednictvím zahraniční firmy s anonymními vlastníky, která bude akcionářem tuzemské firmy,“ říká Aleš Kubáč, advokát ze společnosti Ambruz & Dark Deloitte Legal. Jediný přínos zaknihovaných akcií je podle něj v tom, že Centrální depozitář garantuje, že seznam akcionářů není nijak zmanipulovaný.
Dotčené firmy přitom musí podle zákona o obchodních korporacích vést seznam akcionářů. „K údajům o akcionářích se mohou dostat soudy, exekutoři, insolvenční správci či příslušné orgány státní správy stejně jako u zaknihovaných akcií,“ vysvětluje Martin Dančišin, advokát z kanceláře Glatzová & Co. Proti změně zákona je Energetický regulační úřad. „I když zákon není dostatečný, je to jeden z kroků, aby byl příjemce podpory plně dohledatelný,“ říká mluvčí úřadu Jiří Chvojka.
Na přípravě zákona, který by řešil dohledatelnost vlastníků firem čerpajících veřejné prostředky, pracuje ministerstvo spravedlnosti. Jestli jeho součástí bude i povinnost mít jen zaknihované akcie, ministerstvo zatím neví.
Další články v kategorii Zemědělství
- Pole u Olomouce láká zvědavce. Zemědělci na něm pěstují konopí (30.07.2026)
- Cukrovarnické firmě Tereos TTD klesl zisk o víc než polovinu na 209 milionů Kč (30.07.2026)
- Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, situace je podle něj závažná (30.07.2026)
- Vinaři v Bordeaux měli už dříve problémů dost. Teď se k nim přidaly i požáry (30.07.2026)
- Burčák z nejranějších odrůd bude na jihu Moravy o druhém srpnovém víkendu (29.07.2026)
- Miliardář Jaromír Tesař získá plnou kontrolu nad Pozemkovým holdingem (29.07.2026)
- Umělá inteligence a senzory pomáhají s kontrolou porodů (28.07.2026)
- Zemědělci sklízí rychleji než loni, obilnin posekali polovinu, řepky dvě třetiny (28.07.2026)
- Nejsme pašeráci, jen přežíváme. Proč chudí Kolumbijci neopouštějí pěstování koky (28.07.2026)
- Ministerstvo zemědělství začne opět přijímat žádostí na podporu vodárenské infrastruktury. Na projekty přidá dalších 400 milionů korun (28.07.2026)

Tweet



