Stavy ovcí v ČR se zvyšují
29.03.2007 | vetweb.cz
V r. 2000 se u nás chovalo pouze 84 tisíc kusů ovcí, vloni se jejich počet zvýšil na 148 tisíc kusů. Proti roku 1990 jsou však stavy ovcí jen zhruba na třetinové úrovni. Zatímco tehdy ze dvou třetin převládala vlnařská plemena, v současnosti se převážně chovají masná a kombinovaná plemena. Orientace na vlnu dnes nemá budoucnost, protože surovina často skončí jako izolační materiál nebo i na skládce. Do roku 1990 byl chov ovcí podporován uměle stanovenými výkupními cenami produktů, hlavně vlny, která byla lukrativní záležitostí. Potom její ceny klesly a od roku 1992 do roku 1998 obor v rámci tržního hospodářství nedostával dotace, takže stavy ovcí výrazně propadly.
Podpory byly obnoveny koncem 90. let. Speciální dotace na chov ovcí, které před vstupem do EU činily až 1500 korun na kus za rok, od začlenění do unie klesly na současných zhruba 300 korun. Ty jsou vypláceny v rámci národního dorovnání přímých plateb z EU, které jdou farmářům na každý hektar obdělávané půdy. EU nyní chce, aby Česká republika i národní doplatek přímých plateb poskytovala na plochu, ne na vybrané komodity. Tím by se ale vytratila přímá motivace chovat ovce.
Ekonomika chovu ovcí je založena hlavně na produkci jatečných jehňat. Těch se ročně může narodit zhruba 120 tisíc. Přibližně čtvrtinu z nich si chovatelé nechají na obnovu stáda. Zbytek jde na maso.Jehňata narozená tradičně v zimě pokrývají zpravidla jarní velikonoční poptávku. Hlavní nabídka domácích chovatelů se ale vzhledem k systému chovu soustřeďuje na konec pastevního období, tedy od srpna do října. Protože by se v České republice v této době všechna produkce neprodala, řeší chovatelé odbyt vývozem. Během roku se dováží mražené maso např. z Nového Zélandu či z Austrálie.
Tuzemská spotřeba masa ovcí a jehňat je v porovnání s ostatními zeměmi EU nízká a lze ji s ohledem na vysoký podíl domácích porážek odhadovat zhruba na 0,15 kilogramu na obyvatele ročně. Je to dáno mimo jiné tím, že jehněčí nebývá celoročně na pultech, právě kvůli sezónnosti nabídky. Jehněčí je navíc dražší než nejrozšířenější druhy masa. Například jehněčí kýta může stát 200 až 250 korun za kilogram.
Další články v kategorii Zemědělství
- EU pozastavila na rok dovozní cla na hnojiva, netýká se to Ruska a Běloruska (22.05.2026)
- Prezident Agrární komory Doležal obhájil na volebním sněmu v Olomouci funkci (22.05.2026)
- Válka USA s Íránem má výrazný dopad na srílanský čajový průmysl (22.05.2026)
- Nová Řada 5: univerzální pracovní traktor pro každodenní provoz (22.05.2026)
- Zemědělský fond spouští příjem hlášení škod u ovocnářů po jarních mrazech (22.05.2026)
- Setkání chovatelů plemene limousine ve Vilémovicích (22.05.2026)
- Samosběry jahod u Olomouce se blíží. Pěstitelé lákají na zajímavé odrůdy (21.05.2026)
- Šéf Agrární komory: Zemědělství je v krizi, měla by o tom jednat vláda (21.05.2026)
- Eurostat: Počet včelstev na farmách v EU byl v roce 2023 rekordní, v Česku klesl (21.05.2026)
- Ministr Šebestyán: Mrazy závažně poškodily sady, příští týden eurokomisaři moji písemnou žádost osobně zopakuji (21.05.2026)

Tweet



