Slunce bylo málo. Sadaři mírní očekávání
24.09.2013 | Denik.cz
Úroda byla lepší spíše na Moravě než v Čechách. Farmáři přitom do sadů příliš neinvestují, šedesát procent z nich je přestárlých.
Meruňky skvělé, třešně hrůza, švestky jak kde. Letošní úroda ovoce jde od extrému k extrému. Sadaři si sice po několika minulých nepříliš vydařených úrodách letos spíše polepší, ale v období posledních pěti let se podle předsedy Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka jedná spíše o průměrnou úrodu.
Letošní sklizeň ovlivnilo zejména počasí na začátku léta. Také proto zprvu optimistické odhady museli farmáři opravit k horšímu. Zatímco v polovině června tedy předpokládali, že letos sklidí více než 145 tisíc tun jablek, v září už byli skromnější, když počítali jen se 127,5 tuny.
„Nejprve přišly povodně a tam, kde nebyly, pršelo, takže půda byla podmáčená. Také bylo málo dní se slunečním svitem, což trvá do teď. Stromy se samozřejmě tomu brání," přiblížil Ludvík.
Přesto třeba právě u jablek jsou ve sklizni rozdíly. Zatímco v Čechách se příliš nedařilo a sadaři počítají s podprůměrnou úrodou, na Moravě je situace lepší. „I kvalita jablek je dobrá, a to díky doplňkové závlaze," řekl ČTK předseda Ovocnářské unie Moravy a Slezska Ivo Pokorný.
Letošní úroda by neměla mít vliv na ceny
Na Kroměřížsku se dařilo švestkám. „Odhaduji, že švestek je přinejmenším o padesát procent víc než loni," svěřil se Deníku majitel pálenice v Morkovicích Ladislav Navrátil.
Letošní úroda by přitom neměla mít vliv na ceny, za které farmáři svoji produkci prodávají. Nejčastěji se výkupní cena jablek pohybuje mezi 15 až 20 korunami, přitom v obchodech se nabízejí i vysoko přes 30 korun. Jenomže v Česku se cena ovoce netvoří. Je to dáno tím, že 60 procent jablek se dováží. Hrušky nebo jahody se dováží dokonce z 80 procent.
Nicméně sadařství ztrácí postupně na atraktivitě a farmáři dávají stále častěji přednost pěstování obilí nebo řepky, které nejsou tak náročné na pracovní sílu a jdou na odbyt. Tomu odpovídá i to, že většina českých a moravských sadů je přestárlých. „Šedesát procent sadů je starší dvaceti let," upřesnil Ludvík.
Přitom založit nový sad není laciná záležitost. V průměru přijde jeden hektar na milion korun. „Zemědělci je nechávají dožít a vyčkávají, co bude," dodal Ludvík.
Autor: Vilém Janouš
Další články v kategorii Zemědělství
- Budoucnost českého včelařství: ministerstvo otevírá platformu pro řešení klíčových výzev (03.05.2026)
- CIS platba na telata masného typu (02.05.2026)
- Jarní mrazy v plném květu: část sadů se podařilo uchránit (30.04.2026)
- Sledování vazeb mezi členy rodinných farem v ČR je podle názoru Evropské komise příliš přísné (30.04.2026)
- Požár v obří líhni Agrofertu: Z budovy pro miliony kuřat musely prchat desítky lidí (29.04.2026)
- Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu (28.04.2026)
- Bluetongue: období sezónně prosté KHO pomalu končí (28.04.2026)
- Z Česka bude možné vyvážet hovězí a vepřové maso do Singapuru, uvedli veterináři (28.04.2026)
- U Utína na Havlíčkobrodsku je nová vinice, majitelé budou hrozny sami zpracovávat (28.04.2026)
- Polovina území ČR trpí silným půdním suchem, i kvůli suché a teplé zimě (28.04.2026)

Tweet



