Slovenští rolníci zuří, hladoví Romové jim plení pole

MF Dnes 30.7.1999

Slovenští rolníci zuří, hladoví Romové jim plení pole

Spišské Vlachy, Slovensko - Na východě Slovenska v oblasti Spiše hrozí vážný konflikt mezi tamními vesničany a Romy. Rolníci, kteří celý rok obdělávají svá políčka, přicházejí o celou úrodu brambor. Skupiny Romů z okolních osad, kde žije romská populace téměř ve feudálních podmínkách, jim je po nocích "sklízejí". Policie a místní úřady přitom uznávají, že nemohou v zásadě nic moc dělat. Romové, kteří jsou vesměs nezaměstnaní, yní v důsledku úsporných opatření vlády přišli o polovinu sociálních dávek a mnohdy prostě nemají co jíst. "Moje je pole, moje jsou mozoly, které mám od práce na něm, a jejich je úroda," říká zoufalý rolník z třítisícového městečka Spišské Vlachy na východě Slovenska. Stojí přitom uprostřed svého jednohektarového políčka, kde měl nasázené brambory, a ukazuje na místa, odkud je v noci Romové vyrvali. "Opakuje se to každým rokem, já už snad budu střílet nebo co," dodává téměř s pláčem. "Oni žerou a my tady dřeme," přidává se stará paní, která má pole hned vedle, a záhy i vysvětluje, jak ke krádežím dochází. "Sedí v lese a koukají, jak tady dřeme. Pak, když večer odejdeme domů, oni vylezou a seberou brambory. Berou někdy i nezralé, a navíc všechno zničí, takže po nich nezůstane nic," říká a dodává: "Vždyť já jsem taky chudá, nemám nic. Brambory pěstuji pro sebe a pro děti, neprodávám je." Šéf místních policistů Robert Zachar stojí uprostřed hloučku zoufalých rolníků a rezignovaně přikyvuje. "Něco uhlídáme, ale to je nic. Navíc když někoho chytneme, jak krade brambory, je to pouze přestupek a pokutu, kterou můžeme udělit, oni nikdy nemají z čeho zaplatit," říká Zachar. Ani Romové netají, že kradou. "Jsme všichni nezaměstnaní a vláda nám snížila příspěvky. Co máme jíst?" táže se žena z nedaleké romské osady a okřikuje přitom houf sedmi dětí. Jeden z jejích malých synků s úsměvem přiznává, že v poslední době jí pouze brambory. Kolemstojící Romové o své "sklizni" rovněž klidně mluví. Jakmile se setmí, seberou prý vědra a malé lopatky a půjdou si pro další zásoby. Situace v okolních vesnicích je stejná. Ve vesnici Žehra, kde žije 1500 lidí, z toho zhruba dvě třetiny Romů, přichází o celou úrodu brambor zase místní zemědělské družstvo. Tamní starosta romské národnosti Jozef Mižigar tvrdí, že nemůže nic dělat. "Někde se stala chyba. Vláda snížila příspěvek v nezaměstnanosti o polovinu a ti lidé, kteří jsou všichni nezaměstnaní, prostě nemají co jíst. Jejich děcka řvou hlady a žebrají," říká Mižigar a dodává: "Aby bylo jasno. V okrese Spišská Nová Ves je nezaměstnanost 26,4 procenta. Po snížení dávek zůstává osmi- až devítičlenné rodině po zaplacení všech poplatků něco kolem tisícovky na měsíc. Z toho nelze žít." Místní družstevníci věří, že něco snad vyřeší znovuobnovení místní policie, která bude bramborová pole v sezoně hlídat. "Nejsem proti, ale moc tomu nevěřím, protože když máte hlad, jdete i do ohně," rezignovaně konstatuje Mižigar. Jako Rom pak dodává, že věří, že nenastane situace jako počátkem devadesátých let, kdy radnice v nedalekém Spišském Podhradí vydala kvůli romským nájezdům na bramborová pole vyhlášku o zákazu nočního vycházení Romů. "To byl tehdy rasismus," vzpomíná Mižigar. Neromští obyvatelé Spiše jsou jiného názoru. "Nečekejte, že vám povím své jméno, ale taková vyhláška by mohla platit. Tenkrát byli všichni v Podhradí označeni za rasisty, ale přitom se jen bránili," říká rolník ze Spišských Vlachů. Památnou vyhlášku o zákazu nočního vycházení Romů ve Spišském Podhradí musela radnice tenkrát pod tlakem vlády zrušit. "Měli jsme auta a silné reflektory a hlídkovali jsme celé noci," vzpomíná muž, jenž tehdy pracoval v městské policii ve Spišském Podhradí a dohlížel na dodržování vyhlášky. Jméno však neřekne. V té době totiž prý jakožto místní strážce pořádku vysvětloval desítkám novinářů z celé Evropy podrobnosti a důvody vyhlášky a pak měl jen samé potíže.

KAROL WOLF