Sklizeň ovoce v roce 2023
23.01.2024 | ÚKZÚZ
V roce 2023 dosáhly hrušně rekordní úrody, ostatním ovocným druhům počasí nepřálo. Na snížení sklizně jablek se navíc podepsalo i snížení ploch sadů. Vyplývá to z výsledné sumarizace sklizně ovoce Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ).
Výsledná sklizeň ovoce k 15. 12. 2023 v případě jabloní činila přibližně 100 604 tun, což je 82 % pětiletého a tříletého průměru sklizně tohoto druhu. Na poklesu sklizně jabloní se podepsalo chladné jarní počasí, které způsobilo poškození malých plůdků a následný silnější propad zejména u skupiny odrůd Jonagold a RedDelicious. V některých oblastech se vyskytly kroupy a delší periody suchého a velmi teplého počasí, které sklizeň ovlivnilo také. Ve srovnání s rokem 2022 (sklizeno 138 150 tun jablek) se jedná o 27% pokles sklizně.
Důvodem poklesu sklizně jablek byl nejenom vliv počasí, ale také pokles výměry sadů tohoto hlavního ovocného druhu.
Velmi nadprůměrnou, až rekordní sklizeň ÚKZÚZ zaznamenal u hrušní, jejichž úroda činila díky dobrému nárůstu plodů 140 % pětiletého průměru, což je přibližně 9 530 tun. Vysokou sklizeň zajistily zejména velmi intenzivní výsadby, které nahradily výpadky v některých regionech.
Peckoviny si v uplynulém roce vedly hůře. Nejlépe dopadly třešně, které však měly se sklizní 1 452 tun velké výpadky v některých regionech, zejména pak ve východních a středních Čechách. Vůbec nejnižší produkce třešní byla z důvodu jarních mrazů v oblasti jižní Moravy. Část produkce třešní nedorostla kvůli výrazné deficienci srážek tržních kalibrů a zůstala nesklizena. O poznání hůře dopadly višně s výslednou sklizní 3 207 tun, což činí 58 % pětiletého průměru. Zde se na výpadku sklizně projevilo zejména mrazové poškození v ještě neotevřených pupenech u odrůdy Fanal, ale také podobně jako u jabloní, i úbytek pěstitelských ploch.
Teplomilné peckoviny dopadly ještě hůře, meruňky dosáhly pouze 42 % pětiletého průměru.
Slivoně, které zachraňovaly ovocnáře v posledních letech, zaznamenaly velké výpadky zejména na Moravě. Mrazy, nedostatečné opylení, houbové choroby a sucho způsobily, že bylo sklizeno pouze 5 354 tun slivoní, což činí 57 % pětiletého průměru. Ještě více je rozdíl patrný při srovnání se sklizní v roce 2022, která byla téměř dvojnásobná.
Ivana Kršková
Další články v kategorii Zemědělství
- Kvůli uzavření cukrovaru v Hrušovanech je na jihu Moravy méně polí osetých řepou (22.11.2025)
- Ministerstvo zemědělství má připraveny národní dotace pro rok 2026. Více než třemi miliardami korun podpoří živočišnou i rostlinnou výrobu (21.11.2025)
- Babišova budoucí vláda nás ohrozí, varuje šéf sedláků Jaroslav Šebek (21.11.2025)
- Rekordně levné brambory. Zákazníci jásají, farmáři přemýšlejí, jak dál (21.11.2025)
- Chybějící peníze mají dostat MŠMT, MZe, MPSV a zemědělství do konce listopadu (20.11.2025)
- Státy EU podpořily návrh na odklad nařízení o odlesňování, začnou jednání s EP (20.11.2025)
- Převod Agrofertu na rodinné příslušníky by podle právníka byl v praxi problematický (20.11.2025)
- Když révu setřásají kombajny. Bez moderních strojů už se vinobraní neobejde (20.11.2025)
- Liberecký kraj nechal zmapovat lokality nejvíc ohrožené erozí zemědělské půdy (20.11.2025)
- Vláda SR odvolala mimořádnou situaci, jež platila kvůli slintavce a kulhavce (20.11.2025)

Tweet



