Sklizeň obilí se na Karlovarsku letos zpozdí

Na Karlovarsku je sklizeň obilí a dalších zemědělských komodit ve srovnání s loňskem ve zpoždění. „Pšenice ozimá je sklizena ze sedmi procent a se sklizní pšenice jarní se ještě nezačalo,“ uvedla ředitelka karlovarské zemědělské agentury Jitka Kočová. „Ječmen ozimý je z 97 % sklizený a jarní ze 20 %. Žito z 11 % a oves ze tří procent. Řepka z 92 %,“ uvedla ředitelka, přičemž například vloni ve stejnou dobu bylo pod střechou už dvacet procent žita a ječmen ozimý byl posekaný všechen. Nižší jsou rovněž výnosy z hektaru. U ječmene ozimého o 1,8 tuny na hektar a u ovsa o 1,4 tuny na hektar.

„Objemy sklizní i výnosy jsou ve srovnání s loňskem opravdu o něco nižší,“ potvrdila Kočová, podle které ze všeho nejvíce trápí zemědělce na Karlovarsku mokro. „Letošní sklizeň je katastrofa,“ připojila se spolumajitelka zemědělské farmy v Děpoltovicích Eva Kubernátová. „Do polí nelze vjet, protože je obilí mokré. Vjíždíme na pole, když se udělá pěkně, ale počasí je vrtkavé. Jedno pole jsme takhle sklízeli dva týdny. Hrozné,“ krčila rameny nad vrtochy počasí Kubernátová, která na farmě hospodaří na tisíci hektarech půdy. Na dvou stech hektarech máme obilí,“ doplnila. „Pod střechu ho dostat musíme. Jestli ho ale budeme muset sklízet vlhké, nezbyde, než jej dosušovat. Pak bude ale nejspíše jen na zkrmení,“ dodala Za jedno z nejhorších období za posledních patnáct let označil letošní sezónu ředitel Agro&Kombinátu v Dolním Žandově na Mariánskolázeňsku Vladimír Vrba. „Kvůli dešti jsme pro úrodu na pole vyjeli později, déšť provází celou sklizeň a ani výhled není nejoptimističtější,“ řekl Právu ředitel Vrba.

Poloviční tržby

Dolnožandovská společnost vyrábí mimo jiné potravinářské žito. „Máme nasmlouváno tisíc tun. Soudě podle prvních vzorků je ale kvalita velmi špatná, obilí začíná klíčit. To pak dostaneme zlomek původní výkupní ceny. Stejně tak za sladovnický ječmen.“ Letošní tržby se podle Vrby sníží zhruba o čtyřicet procent až o polovinu. „Kvůli nepřízni počasí nám enormně rostou náklady na sušení a čištění obilí a k tomu musíme samozřejmě platit hnojiva a podobně,“ nastínil Vrba. Svou roli podle něho hraje také změna systému dotací. „Dříve jsme dostávali na každý rok zálohy, kdežto teď se účtuje zpětně, což se v hospodaření také projevuje,“ dodal.