Rozkrádání peněz z Bruselu může ohrozit přijetí Slovenska do EU

Počtem nezaměstnaných drží Slovensko evropský primát, mírou korupce se mu už blíží. Veřejnosti se proto ani nechce věřit vysvětlení, že za zneužívání prostředků Evropské unie určených na rozvojové programy je zodpovědný jediný státní úředník.

Slováci se domnívají, že jeho obětování má zachránit politické činitele. Jejich chování zvyšuje podezření, že v úřadě vlády nemuselo jít jen o selhání kontroly a že postup odvolaného ředitele odboru zahraniční pomoci je jen pověstnou špičkou ledovce.

Opoziční deník Nový deň vyslovil podezření, že peníze nekončily v kapse jen jednoho úředníka, ale že prospěch z nich údajně měly zejména vládní strany. Pozorovatelé v Bratislavě soudí, že vláda, která jen předstírá stabilitu, nemůže nechat padnout vicepremiéra pro evropskou integraci Pavla Hamžíka bojujícího i o udržení křesla předsedy Strany občanského porozumění. Odstoupit nemůže ani celý kabinet, protože jednání koaličních stran o jeho nové podobě by nejspíš vedlo k předčasným volbám, které nikdo nepotřebuje.

Deník Národní obroda napsal, že bruselské byrokratické špičky si nechtě osvojily postmečiarovskou terminologii. Dzurindův kabinet vnímají jako menší zlo, neboť v něm spatřují jedinou proevropskou alternativu na Slovensku. Vláda tedy údajně nemůže padnout, protože si to nemůže dovolit Evropská unie.

Tento pohled je však v rozporu s názorem britského deníku Daily Telegraph, jenž se domnívá, že tento skandál zmařil naděje, že Slovensko by mohlo vstoupit do unie v první vlně do roku 2005. Až dosud měla reformátorská Dzurindova vláda v Bruselu dobrou pověst. Unie se domnívala, že kabinet udělal zřetelnou čáru za zkorumpovaným nacionalistickým režimem Vladimíra Mečiara, kvůli němuž se Slovensko stalo vyděděncem. Bratislavská média si povšimla i názoru listu Financial Times, jenž napsal, že pro Slovensko, často kritizované pro korupci, je další případ vážným zahanbením.