Rostlináři jsou spokojeni, ale živočicháři se trápí

Na svatého Řehoře, jak velí pranostika, zemědělci v polích nebyli, ale měli k tomu důvody. "Jednak už toho k orbě mnoho nezbývá a za druhé se zatím orat nedá, protože je půda příliš mokrá. Stačí ale dva tři dny a traktory s pluhy už budou moci vyjet. Jedná se o ta pole, kde se počítá s výsevem kukuřice, eventuálně nějakých jařin. Kdo tedy má, naváží na pole hnůj. K orbě i výsevu bude na Písecku stačit asi týden. Letošní zima i jaro byly pro zemědělce příznivé," řekl včera předseda okresní agrární komory Václav Varous.

Pole mají v současné době dostatek vláhy a vzhledem k tomu, že v době mrazů kryla ozimy sněhová pokrývka, nedošlo k žádným ztrátám jako v loňském roce. Porosty nenapadly ani plísně, a proto jsou rostlináři spokojeni. Jediné, co jim kazí radost, jsou nevzešlé plochy řepky, což způsobilo podzimní sucho. Na Písecku se odhaduje zaorání zhruba na dvaceti procentech ploch osetých řepkou.

"Větší ztráty jsou na milevské straně okresu, kde se bude zaorávat až třicet procent nevzešlých ploch. Ty budou podle chemického složení půdy a použitých hnojiv doplněny převážně jařinami," dodal Varous.

Kritická je situace s krmením pro dobytek. Tu způsobilo právě loňské sucho, když mnohde nebylo možné uskutečnit ani druhé seče. V řadě zemědělských podniků tak museli snižovat stavy dobytka, případně krmení poměrně draze nakupovat.

"Z tohoto pohledu čekáme na jarní teplé počasí jako na smilování, aby už se mohly krmné dávky něčím doplnit. I tak ale kvalita a množství mléka někde výrazně poklesly, i když se snažíme pomáhat, jak se dá," postěžoval si Varous.

"Dnes jsme zkusili orbu na plochách, kde je větší sucho, a jde to docela dobře. Doséváme dvouleté jetelové porosty, takže jarní práce jdou docela úspěšně kupředu. Na letošní zimu i jaro si zatím nemůžeme stěžovat," řekl vedoucí střediska služeb Zemědělského družstva Čížová Jiří Slabý.

Čížovští už s orbou začali na plochách, kde byla dříve uvedena půda do klidu. Na tu byly v minulosti dotace, které skončily, a tak se rozhodli využít tyto plochy pro pěstování krmení pro hovězí dobytek. Krmiva stejně jako ostatní mají velký nedostatek. V převážné části se tedy obhospodařované plochy rozšíří o krmné směsky.