Rojení vrcholí, ze stromů prší chroustí trus

Je to jako když člověk čeká déšť a slyší první kapky. Natáhne dlaň a zkouší, jestli se mu to nezdá. Na zem ovšem nedopadá v uvedené intenzitě voda, ale chroustí výkaly.

A to každý chroust sedící přes den na větvičce stromu vypustí jen jednu kapičku za hodně dlouhý čas. V listnatých částech lesa v okolí Vracova, Bzence či Ratíškovic jsou už chroustů plné koruny.

Žravý hmyz už stihl spásat všechno dubové listí v okruhu svého doletu a teď se pustí do dalších listnáčů. Přesto se řádění chroustů zatím nedá srovnat s tím, jak si ho lidé pamatují z let 2003 či 2007, kdy bylo poslední rojení.„Zatím se mi zdá, že chroustů není tak moc. Nezaznamenal jsem skoro žádné škody,“ ozývá se z úst většiny zahrádkářů v okolí Bzenecké Doubravy. Slabší intenzity si všiml i mykolog Václav Koplík z Ratíškovic, který je v lese kvůli houbám téměř denně.

„Podle výskytu ponrav jsme s kamarády tipovali, že to letos bude hodně zlé, ale není to tak. Na zahrádkách v podstatě nic a ani v lese nepozorují tak kalamitní stav, jak si ho pamatuji před čtyřmi lety,“ popsal stav v Ratíškovicích Koplík.

Blíží se vrchol

Vysvětlení je jednoduché. Chladné počasí, které chrousti nemají rádi, letos rojení neustále přerušuje a rozmělňuje. Až teď by měl přijít vrchol. „Rojení má vždy dvě vlny s dvěma vrcholy, druhý bývá větší a ten právě přichází. Lze to poznat z poměru samečků a samiček, který je už vyrovnaný,“ uvedl koncem minulého týdne lesník Bohumil Foukal z Vracova, který má na zahradě lapač a kvůli výzkumu chycené chrousty počítá a třídí na samičky a samečky.

Víkendové ochlazení ovšem proces opět přibrzdilo, ale teď by se měl rozjet naplno. „Ze simulací globálních modelů vyplývá, že do konce května jižní Moravu nečeká žádné výraznější ochlazení ani vydatnější srážky. Teploty až do konce měsíce budou nad dvaceti stupni Celsia,“ uvedl Tomáš Púčik z brněnské pobočky Českého hydrometeorolo­gického ústavu. Upozornil ale, že tento výhled je natolik dlouhý, že nemusí být přesný. Pokud se ovšem vyplní, bude počasí přesně takové, jaké chroustům vyhovuje. Stále je jich mnoho v zemi a teď tedy pravděpodobně už vylezou všichni. A určitě jich nakonec nebude málo.

„V celkovém hodnocení chroustů rozhodně nebude méně než před čtyřmi lety. Z výsledků dat z mého lapače odhaduji, že jich bude asi o třetinu více než v roce 2007,“ domnívá se lesník Foukal. Po vrcholu, který může trvat týden či dva, přijde na řadu postupný ústup. Jak revírník odhaduje, chrousty budou obyvatelé Vracova či Bzence potkávat až do poloviny června.

Život chrousta maďálového se odvíjí ve čtyřletém cyklu. První dva roky se živí jako ponrava drobnými mikroorganismy, druhé dva roky požírá kořenové systémy stromů či keřů. Na závěr přichází rojení, při kterém už dospělý brouk vyleze ze země a páří se.