Původní české Červince hrozí vyhynutí
05.03.2008 | Lidové noviny
Speciální druh českého skotu – červinka je na pokraji vyhynutí. Po tuzemských stráních se jich pase jen 109. Stát je vzal pod ochranu stejně jako jiné kulturně-historické dědictví – třeba Pražský hrad či Karlštejn. „Je to jako s hrady a zámky. I červinka je produkcí našich předků a musí užívat stejné ochrany,“ řekl Václav Řehout z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Záchrana skotu s typicky červenou barvou srsti je komplikovaná. V Česku není jediný původní býk z českého rodu červinky, který by zajistil genovou čistotu.
„Před dvaceti lety se dovezly inseminační dávky s polskou červinkou a vyšlechtili se plemenní býčci. Až v roce 2004 se podařilo od Poláků získat informace o původu. Zjistilo se, že to není původní červinka, ale jakási směska. Inseminace z ciziny se neosvědčila. Proto jsme se vydali cestou záchrany přes embrya,“ řekla Věra Mátlová z Výzkumného ústavu živočišné výroby Praha Uhříněves.
Česká červinka je pod ochranou státu. Od roku 1992 je totiž zařazena mezi genové rezervy. Celkem je v Česku nyní jedenáct chovatelů červinky, kteří dostávají od státu na chov dotace. Červinka je totiž pro zemědělce ekonomicky nezajímavá. Vyprodukuje v průměru „jen“ zhruba 2500 litrů mléka ročně. Naproti tomu nejrozšířenější plemeno Skot holštýnskofríský se může pochlubit až 8000 litry mléka ročně.
Nerentabilitu chovu červinky si tak můžou „dovolit“ jen spřízněné zemědělské farmy spolupracující se státem: Jihočeská univerzita a Česká zemědělská univerzita v Praze nebo ekofarmy. „Máme zhruba 20 kusů červinky. Teď právě pro ně řešíme opravu přístřešku, který poničila víkendová větrná bouře,“ řekl Jiří Kotal z ekologické farmy Zvole u Prahy.
Červinka je v českých zemích známá od osídlení Kelty. V průběhu staletích byla hojně využívána i jako tažné zvíře při práci na poli. Na začátku devadesátých let 20. století jich ale v Česku bylo pouhých 30 kusů. Dnes se jí možná blýská na lepší časy.
Výzkumný ústav živočišné výroby zajišťuje její reprodukci z embryí. „Na jaře se má narodit 17 nových telat. To už by měly být ty s převahou českých genů a s minimem cizích,“ řekla Věra Mátlová z výzkumného ústavu. Technologii zmražení embryí jde podle ní provozovat jenom u skotu.
Martin Košťál
Další články v kategorii Zemědělství
- Zjednodušení environmentálních plateb jako reakce na sucho nestačí, mladí zemědělci jsou v nevýhodě (04.11.2026)
- Brusel chce velkým farmám seškrtat dotace. Česko se ostře brání (03.11.2026)
- Zemědělec Štefl: Předkupní právo nájemců půdy bylo protiústavní, oznamovací povinnost totéž v bledě modrém (03.11.2026)
- Na Vysočině byla podle ČSÚ o čtvrtinu nižší sklizeň brambor a kukuřice na krmení (03.11.2026)
- Na podporu včelařů letos SZIF rozdělil téměř 103 milionů korun (03.11.2026)
- Ministerstvo zemědělství jednalo v Kazachstánu o rozvoji agrární spolupráce a podpoře českého exportu (26.10.2026)
- Němečtí experti navrhli zrušit všechny zemědělské dotace v EU, nemají žádný smysl (26.10.2026)
- Na Ministerstvu zemědělství se u kulatého stolu řešilo, jak dostat více rybích výrobků do školních jídelen a lépe využít všechny části ryb (25.10.2026)
- V Dánsku definitivně skončí chov norků na farmách, oznámila vláda (23.10.2026)
- Zemědělci neznají data, podle kterých ministr lobbuje v Bruselu (23.10.2026)

Tweet



