Puglia: kraji se říkávalo vinařský sklep Evropy

Region Puglia tvoří podpatek italské "boty" a táhne se od jihu vzhůru až k malebnému poloostrovu Gargano, vyhlášenému čistým mořem. Své početné návštěvníky pak Puglia určitě nenechá trpět žízní. Patří totiž k vůbec nejproduktivnějším italským vinařským oblastem. V historických dobách byl vývoz zdejšího vína rozšířen natolik, že si Puglia vysloužila přízvisko "vinařský sklep Evropy". Sláva zdejšího vinařství časem vybledla, ačkoli i dnes se zde ročně vyprodukuje skutečně enormní množství hroznů. V převážné většině však končí v kategorii základních, stolních vín, určených pro místní spotřebu.

Vedle toho existují v Puglii také vína vyšší třídy se statutem DOC, mezi nimiž si největší úcty zaslouží Salice Salentino a pověstný Castel del Monte. I když celkově ve výrobě jednoznačně převažují červená vína, nejznámějším vyslancem tohoto regionu se dnes paradoxně stalo jedno víno bílé.

Nese jméno Locorotondo a lze se s ním bez problémů setkat i v našich zemích. Láká nejen zvukomalebným názvem (zkuste najít jiné slovo s pěti "o"), ale také jemně ovocnou chutí, která skvěle doplňuje pokrmy z mořských plodů.

Škála pěstovaných odrůd je opravdu nepřeberná a zahrnuje jak mezinárodní, tak původní druhy. Prim mezi nimi hrají tři specifické odrůdy, které si zasluhují přece jen větší pozornosti. Místní Negroamaro (doslova "černá hořká"), historická Uva di Troia (réva z Troje) a především slavné Primitivo, jehož název vznikl v souvislosti s časným zráním hroznů - jakkoli by se zdánlivě nabízely jiné asociace.

Na věhlasu odrůdy Primitivo se však Puglia podílí jen malou měrou. Jde totiž o synonymum pro americký Zinfandel neboli Zin, pro mnohé Američany víno téměř kultovní. Poslední výzkumy dokonce ukazují, že se do Spojených států odrůda Zinfandel či Primitivo dostala dříve než do Puglie.

Vedle vína, oliv, pálícího slunka a moře nabízí Puglia také vskutku ojedinělý návod, jak se vyhnout placení daní. V městečku Alberobello a jeho okolí lze spatřit unikátní raritu - tzv. trulli, fantaskní obytné budovy o jedné místnosti zakryté mohutnou kónickou střechou, která tvoří opticky největší část celého domu. Střecha je přitom sestavena z nijak nespojovaných kamenných desek.

Tato podivuhodná konstrukce prý sloužila v dávných dobách zdejším obyvatelům k tomu, aby stačili dům rozebrat dříve, než dorazil výběrčí daní. Jakmile zmizel za obzorem, dům znovu postavili.

Historické trulli jsou ozdobeny záhadnými symboly, jejichž smysl dodnes nikdo nerozluštil. Já si však myslím, že to nutně musí být zaklínadla, aby se ten zatracený chlápek náhodou nevrátil. Třeba pro zapomenutou lahev vína z Puglie...