Ptačí chřipka se možná poprvé přenesla mezi lidmi

Smrt šesti lidí na ptačí chřipku v jedné indonéské rodině představuje zatím nejzávažnější vývoj při šíření viru H5N1, uvedli ve středu zástupci Světové zdravotnické organizace (WHO). Je možné, že se příbuzní nakazili navzájem, protože v jejich okolí se nemocná drůbež nevyskytla.

Skupinové postižení bez zvířecího bacilonosiče může znamenat vznik "mezilidské" mutace viru H5N1.

"Všechny potvrzené případy ve skupině mohou být přímo spojeny s blízkým a dlouhodobým stykem s nemocným v době těžké fáze choroby," řekl mluvčí WHO Peter Cordingley. "Máme na místě tým odborníků, ale nedaří se najít zvířecí zdroj infekce," dodal.

V rodině ze severní Sumatry onemocnělo celkem osm lidí, smrt na ptačí chřipku byla potvrzena u šesti z nich. Vir infikoval zřejmě i sedmou oběť, u té však nebyly provedeny testy.

Mutace by mohla odstartovat pandemii

K poslednímu úmrtí došlo v pondělí, kdy zemřel dvaatřicetiletý otec poté, co pečoval o nemocného syna. Smrtící virus H5N1 v těle má i další člen téže rodiny, pětadvacetiletý muž. "Viry této skupiny příbuzných jsou geneticky podobné virům z drůbežích vzorků při předchozím propuknutí epidemie u ptáků ve zdejší provincii," uvádí prohlášení WHO.

Vědci obávaná, ale očekávaná mutace, která by mohla odstartovat světovou pandemii, tedy nalezena nebyla. Přítomnost viru u skupiny příbuzných ale zůstává záhadou.

Už v loňském případu nemoci u příbuzných v Thajsku experti odmítli vyloučit, že matka nenakazila i své dítě. U drtivé většiny z ostatních asi 170 obětí byla prokázána nákaza virem H5N1 stykem s infikovanou drůbeží. Kromě nejpostiženějších zemí v jihovýchodní Asii se virus H5N1 objevil u lidí také v Africe a v Evropě.