První jařiny jsou už zasety, oziminám se ale příliš nedaří
14.01.1998 | Svoboda
Svoboda - 14.1.1998
První jariny jsou už zasety, oziminám se ale príliš nedarí
- Klidnými zemedelce nenechávají porosty predevším ozimých pšenic
Opava - Nekterí zemedelci využívají nezvykle teplého lednového pocasí k jarním pracem. Pole na Opavsku jsou dokonce od pátku oseta jarinami.
Zatím se jedná asi o stovku hektaru, ale optimistu stále pribývá.
"Pokud se nedostaví obzvlášt kruté mrazy, není duvod k obavám," rekl ing. Milan Vítek, reditel Okresní agrární komory Opava - Ostrava. "Príroda si dovede poradit sama, a kdyby silné mrazy prece jenom uhodily, je na opakovaný osev dostatek casu," dodal.
Klidnými však zemedelce nenechávají porosty ozimých pšenic. Nadmerné srážky vloni v cervenci spojené se záplavami zpusobily predcasné polehnutí rostlin. Kratší vegetacní doba jim nedovolila dozrát a výnosy byly nízké. Nepríznivá situace se projevila i na kvalite zrna a jeho hmotnosti. Nadmerné vlhko bylo v ríjnu vystrídáno suchem a podmínky pro setí ozimé pšenice byly opet nepríznivé. Na lonský rok nevzpomíná Milan Vítek zrovna rád: "Sklízelo se za mokra a puda ztvrdla, což ztížilo orbu. Úhrn srážek v ríjnu dosáhl jen 44 procent, navíc se ochladilo a rust obilovin se zastavil." Není divu, že pred Vánocemi mohli zemedelci konstatovat opoždený vývoj porostu. Kontrola potvrdila, že dobrých zustalo jen 20 procent rostlinek. "Nejhorší stavy máme u odrudy Hana," konstatuje Vítek. "Zjištení je prekvapivé, protože práve tato odruda patrila k široce efektivním." Byla uplatnována v nejranejších výsevech na prelomu léta a podzimu, což jí zajištovalo možnost redukovaného výsevu.
Pšenice se objevila i v záverech prosincového jednání rady státního fondu tržní regulace. Jakostní znaky potravinárské pšenice na zálohový nákup pro mlýny byly sníženy z císla 220 na 180 a u obsahu lepku v sušine klesly z puvodních 25 na 23 procent. Rada se zabývala také návrhem zásad regulace trhu potravinárské pšenice z letošní sklizne i návrhem regulovaných cen. V tomto bode však ke shode nedošlo. Vedení Státních hmotných rezerv by uvítalo cenu 4 000 korun za tunu, Fond tržní regulace prosazoval 4 200 korun a Agrární komora Ceské republiky žádala nejprve 4 680 korun. Pozdeji slevila z požadavku na 4 400 korun za tunu. Dohoda je v nedohlednu a otázka ceny za letošní potravinárskou pšenici je stále otevrená.
Miroslav Hruška
Další články v kategorii Zemědělství
- Českým vývozcům živočišných produktů se otevírají nová teritoria (14.11.2026)
- Ministr Šebestyán: Závažné nálezy kontroly NKÚ k činnosti Vinařského fondu řeším odvoláním Rady fondu (13.11.2026)
- Zemědělské dotace vzrostou, část z nich půjde do zpracování potravin (13.11.2026)
- Švestek je letos málo. Takovou bídu dlouho nepamatujeme, hlásí páleničáři (13.11.2026)
- Stanovisko Vinařského fondu k výsledkům kontroly NKÚ (13.11.2026)
- Správa nezavěšených ušních známek (13.11.2026)
- Martin Pýcha zvolen předsedou Zemědělského svazu na další čtyřleté období (12.11.2026)
- Zemědělci čelí vysokým nákladům i tlakům na ochranu životního prostředí (12.11.2026)
- Ženy v zemědělství mají v Evropě svůj hlas (12.11.2026)
- Všech 1800 svatomartinských hus z Rohozné už je zamluvených, stojí jako loni (12.11.2026)

Tweet



