Projekt Dyje vyčistí povodí do dvou let

Historicky první projekt s podporou Evropské unie, který komplexně řeší ochranu vod celého povodí, zahájil v úterý v Třebíči. Rozsahem dosud nevídaná akce, která povodí Dyje na území dvou krajů (Vysočiny a Jihomoravského) do dvou let vyčistí díky rekonstrukci osmi čistíren odpadních vod (ČOV) a nové kanalizaci, bude významným přínosem pro životní prostředí. České republice se tak podařilo dosáhnout v Bruselu precedentního rozhodnutí: dokázala Evropskou unii přesvědčit o tom, že tak široký projekt je možné provést a získala na něj podporu ve výši 68 procent potřebných nákladů.

Dílo je vyčísleno na zhruba 1,5 miliardy korun. Jednu miliardu poskytla Evropská unie, 75 miliónů korun přispěje ČR ze Státního fondu životního prostředí a přes 400 miliónů korun zatíží rozpočty správců kanalizačních sítí, sdružených do Svazu vodovodů a kanalizací měst a obcí.

Peníze skončí pod zemí

Z celkem deseti aglomerací, které projekt zasahuje a které nesplňují požadavky směrnic EU, je sedm na Vysočině a tři v Jihomoravském kraji. Na Vysočině si v jeho rámci pomohou k ČOV Náměšť nad Oslavou, Jemnice, Jaroměřice nad Rokytnou, Moravské Budějovice, Bystřice nad Pernštejnem a Nové Město na Moravě, v brněnském regionu to budou Blansko a Boskovice. Většina uvedených měst se pustí také do rekonstrukcí a výstavby nové kanalizace. Pouze kanalizace pak čeká na Třebíč, která ČOV v nedaleké minulosti rozšířila a zmodernizovala za prostředky z Phare, a také na Šlapanicko. Navzdory masívní podpoře z EU si účastníci kousnou do pořádně velkého krajíce. Například Třebíč bude kromě podílu na rekonstrukci kanalizace za 91 miliónů korun investovat i do souvisejících rekonstrukcí vozovek, veřejného osvětlení a zeleně a přeložek sítí, což ji přijde na dalších 59 miliónů korun.

Vyzývají k inspiraci

„Zahrabeme 1,5 miliardy korun do země, a ještě občanům zkomplikujeme situaci,“ připomněl starosta Třebíče Miloš Mašek (ČSSD), že po společensky atraktivním poklepání na základní kámen budou následovat nepříjemně rozkopané ulice, výluky u správců sítí, objížďky a další nepříjemnosti. Finanční zátěž, zpravidla řešená úvěry, také sváže zastupitelům v dalších letech ruce. „Ale bez toho to nejde, doufám, že to občané pochopí,“ předpokládá Mašek.

„Domníváme se, že tento projekt může být inspirací pro další podobné počiny s podobnou šířkou spolupráce. Je také příkladem, jak EU může přispívat k regionálnímu rozvoji a regionální soudržnosti,“ liboval si vedoucí zastoupení Evropské komise v Česku Christian Bourgin. Ministr životního prostředí Libor Ambrozek připomněl, že v nejbližších měsících se zahájí podobný projekt Čistá Bečva a jedná se o pokračování Dyje II. „Není náhodou, že investice do ochrany životního prostředí jdou velkým dílem právě do vody. Čistá voda je totiž jedním z předpokladů pro kvalitní život. Děláme to pro naše děti,“ řekl ministr.

Radní kraje Vysočina pro oblast životního prostředí Ivo Rohovský (ODS) připomněl, že ČR se zavázala EU, že do roku 2010 splní předpisy v této oblasti u všech aglomerací, které mají ekvivalentní počet obyvatel nad dva tisíce. Na uvedení do tohoto stavu je v kraji Vysočina potřeba asi tří miliard korun, přičemž asi třetina tohoto objemu bude značně obtížná pro splnění závazku. „V našem kraji se to týká 42 měst a obcí. Nejsložitější bude řešení u početně nejslabších aglomerací, jichž je 31,“ uvedl Rohovský. Výstavba ČOV a kanalizace je totiž nákladná záležitost v řádu minimálně desítek miliónů korun, kompletní roční rozpočet některých malých sídel však může být i jen zlomkem potřebné částky. Jak také připomněl jednatel Svazu VKMO Bohumil Hlavička, v součtu mají samosprávy nakonec problém donutit občany, aby se na kanalizaci napojili. „Chtělo by to změnu zákona,“ upozornil.