PROFESNÍ UPLATNĚNÍ ABSOLVENTŮ ČZU V PRAZE A JEJICH OČEKÁVÁNÍ SPOJENÁ S BUDOUCÍM ZAMĚSTNÁNÍM

Professional Application of the Graduates of the Czech University of Agriculture and Their Expectations about Their Future Job

Matysková, M., Slavík, M., Pošta, J.,

Adresa autorů:

Katedra pedagogiky ČZU v Praze, V lázních 3, 159 00 Praha 5 - Malá Chuchle

Centrum pro další vzdělávání a poradenství ČZU v Praze, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Address of authors:

Department of Education Czech University of Agriculture in Prague,

V Lázních 3, 159 00 Prague 5, Malá Chuchle

Centre of Further Education and Advice Czech University of Agriculture in Prague,

Kamýcká 129, 165 21 Prague 6, Suchdol

Anotace:

Na základě průzkumu mezi “novými” absolventy ČZU, který byl proveden během státních závěrečných zkoušek v roce 1998 a 1999, lze monitorovat nejen stav a možnosti jejich uplatnění, ale i jejich přístup a očekávání ve vztahu k budoucímu zaměstnání.

Příspěvek prezentuje pracovní aktivity studentů před studiem a během studia na ČZU jako určitý předpoklad k současným možnostem a formám získání zaměstnání. Zároveň analyzuje představy studentů o budoucím zaměstnání na základě jejich osobních priorit a snaží se zmapovat i překážky, které jsou absolventi ochotni pro splnění svých představ o zaměstnání překonat.

Summary :

The survey among new graduates of the Czech University of Agriculture (CUA) was accomplished during the state final examinations in 1998 and 1999. On the bases of this survey not only situation and possibilities of students job application were monitored but also their attitude and expectations about their future job.

The article presents students working activities before and during their studies at CUA, which can have a certain influence to be successful in finding job. Students expectations about their future job were analysed at the same time on the basis of their individuals priorities. The obstacles which the graduates are agreeable to overcome were also inquired into.

Klíčová slova:

absolventi, studium, zaměstnání, očekávání, priority

Key words:

graduates, study, job application, expectations, preferences

Získat pro svůj další rozvoj nezbytné poznatky o uplatňování svých absolventů v praxi je pro každou vysokou školu z mnoha důvodů velmi užitečné, ale zároveň časově i finančně náročné. ČZU v Praze proto využila ke sběru potřebných dat pro svůj průzkum období, kdy se konají státní závěrečné zkoušky. Během závěrečných zkoušek v červnu a červenci 1998 byl proveden průzkum mezi právě končícími studenty, jehož cílem bylo vedle hodnocení studia na ČZU i zjištění stavu a možností jejich budoucího uplatnění. Za tímto účelem byl sestaven dotazník, v němž poslední část byla věnována právě vztahu zaměstnání a vzdělání. Průzkum pokračoval i v průběhu státních závěrečných zkoušek v roce 1999, a proto je možné již vycházet z nejnovějších dat a výsledky vzájemně porovnávat. Garantem průzkumu je Centrum pro další vzdělávání a poradenství ve spolupráci s katedrou pedagogiky ČZU v Praze.

V průzkumném šetření v roce 1999 bylo osloveno celkem 766 čerstvých absolventů ČZU. Návratnost vyplněných dotazníků činila souhrnně 78,3 %, což odpovídá aktivní účasti 600 respondentů. Více než 90% návratnost vyplněných dotazníků vykázaly fakulty agronomická, technická a Institut tropického a subtropického zemědělství. Naopak nižší návratnost byla zaznamenána na fakultách provozně ekonomické a lesnické. Ve srovnání s rokem 1998, kdy byla celková návratnost dotazníků pouze 65,4 %, lze konstatovat, že se účinnost tohoto postupu sběru dat v letošním roce zvýšila.

Snaha o uplatnění na trhu práce

S rostoucí aktivní účastí respondentů v průzkumu lze přesněji zmapovat stav a možnosti uplatnění absolventů na trhu práce. Velice důležitou výchozí informací je skutečnost, zda absolventi mají či nemají zajištěné zaměstnání. Letos v době složení státní závěrečné zkoušky měla již jedna třetina respondentů své pracovní místo jisté a nutno dodat, že téměř 15 % absolventů spojilo svoji budoucnost se zemědělstvím či lesnictvím. Dalších 20 % respondentů má zajištěné zaměstnání mimo agrární resort. Největší zájem absolventů se nadále soustřeďuje na získání lukrativního zaměstnání v bankovním sektoru nebo pojišťovnictví. Početnější skupina respondentů využila nabídky volných pracovních míst v oblasti obchodu a státní správy. Osm absolventů hodlá nastoupit do školství. Možnost širokého uplatnění se v praxi, kterou mnozí z respondentů uvedli jako důvod svého rozhodnutí studovat právě na ČZU, se tedy v plné míře naplňuje. Šíře oborů, v nichž absolventi našli svou pracovní příležitost, sahá od práce v reklamě, ve sdělovacích prostředcích, kultuře, výzkumu přes cestovní ruch do oblasti dopravy a spojů, strojírenství, elektrotechniky, stavebnictví či energetiky.

Téměř 30 % respondentů hledá zaměstnání dosud marně. Zdá se, že relativně větší problémy se sháněním zaměstnání mají respondenti z krajů východočeského a severočeského. Toto zjištění koresponduje se skutečností, že právě v těchto krajích, zejména pak v severočeském, je vysoká nezaměstnanost, která zasahuje nejen lidi s nižším vzděláním, ale postupně se odráží a bude odrážet i v uplatnění absolventů vysokých škol. Vedle asi 12 % respondentů, nehledajících si zatím místo z důvodu nástupu vojenské služby či mateřské dovolené, bylo necelých 24 % absolventů, kteří si existenční problémy dosud nepřipouští. Ti doposud nepodnikli žádné kroky k získání místa. Je zajímavé, že mezi nimi převažují respondenti z Prahy a ze středočeského regionu. To potvrzuje domněnku, že absolventi citlivě vnímají situaci na trhu práce. Prahu s okolím chápou jako oblast, kde lze snadněji získat vhodnou pracovní příležitost. Proto se získáváním zaměstnání nespěchají. Porovnáme-li tyto výsledky s rokem 1998, je patrný zvyšující se počet absolventů, kteří si hledají zaměstnání již s blížícím se koncem svých studií. V roce 1998 ve stejném období měla zajištěné zaměstnání pouze jedna pětina respondentů. Ačkoliv zemědělství se potýká v posledních letech s velkými problémy, přesto v letošním roce nastupuje do tohoto resortu více absolventů než v roce 1998.

Většina respondentů získala zaměstnání svou vlastní aktivitou. To znamená, že si sami vybírali podniky, v nichž se informovali o možnosti pracovní příležitosti. Další rozšířenou formou získávání zaměstnání je osobní kontakt. Ten mnohdy vznikl již v dřívější době, např. spoluprací s podnikem při vypracování diplomové práce. Podnik rád zaměstná slušného a schopného diplomanta. Obdobná situace nastává v případě, že podnik má zájem o absolventa, který zde byl již dříve na brigádě nebo na praxi. Poměrně málo využívají respondenti úřady práce a ani forma inzerátů není mezi absolventy příliš rozšířená. Někteří absolventi uvedli, že nastupují do firem svých rodičů. Výsledky tohoto průzkumu také ukazují, že ženy mají při hledání zaměstnání více problémů než muži.

Aktivity respondentů, přispívající k získání zaměstnání

Jak již bylo zmíněno, důležité jsou při hledání pracovního místa osobní kontakty z dřívější doby. Proto nás zajímalo, kolik respondentů bylo zaměstnáno již před přijetím ke studiu na ČZU. Mezi absolventy v roce 1998 bylo zaměstnáno před studiem 18 % respondentů, v roce 1999 již 22,5 % respondentů. Respondenti se zemědělskou praxí pocházeli hlavně z venkova. Hlubší analýza výsledků ukázala, že zhruba polovina absolventů, kteří byli zaměstnáni rok či dva před přijetím na vysokou školu, získala snadněji zaměstnání.

Z průzkumu vyplynuly další zajímavé výsledky, týkající se zaměstnání během studia na ČZU. Souběh studia a zaměstnání uvedlo téměř 46 % absolventů.Tento údaj je poměrně vysoký i v případě, vezmeme-li v úvahu, že mezi těmito respondenty bylo 29 dálkově studujících. Proto nás zajímaly důvody, které respondenty vedly k vedlejší pracovní činnosti. Pochopitelně nejfrekventovanější byly důvody finanční, často v kombinaci se snahou respondenta získat určitou praxi. Zajištění si kontaktů k získání svého budoucího zaměstnání jako hlavní důvod uvedlo 39 absolventů a pokračování v zaměstnání uvedlo dalších 23 dálkově studujících absolventů. Z tohoto výčtu je patrné, že absolventi mají zájem se co nejlépe uplatnit na trhu práce a jsou si vědomi, že i oni musí vyvíjet pracovní aktivity ještě dříve než nastoupí do svého prvního zaměstnání po absolvování univerzity.

Flexibilita, resp. mobilita respondentů byla zjišťována dotazem na jejich ochotu změnit bydliště či denně dojíždět do vyhovujícího zaměstnání. Výsledky vykazují relativně vysokou flexibilitu absolventů. Pouze necelých deset procent respondentů hlavně z Prahy a jiných větších měst je přesvědčeno, že práci získá v místě bydliště. Ostatní respondenti počítají s dojížděním do zaměstnání. Šetření prokázalo, že ženy raději uvítají zaměstnání v místě bydliště nebo dojíždění na kratší vzdálenost. Naopak muži jsou ochotni dojíždět za dobrou prací do větších vzdáleností. I když celkově s rostoucí vzdáleností klesá ochota k dojíždění, jsou respondenti, kteří doposud hledají zaměstnání marně, ochotni nejen za prací dojíždět na delší vzdálenost, ale jsou více nakloněni i případné změně svého bydliště. Celých 20 % respondentů je ochotno přestěhovat se kamkoliv. Zajímavý je fakt, že v této skupině byli hojně zastoupeni respondenti ze severočeského regionu, kde je poměrně vysoká nezaměstnanost a zároveň zhoršené životní prostředí. Na druhé straně bylo zhruba 37 % absolventů, kteří jsou pevně svázáni s dosavadním bydlištěm. V této skupině respondentů převažovali ti, kteří dosud se zaměstnaneckým poměrem měli minimální zkušenosti. Vysvětlením je snad to, že většina z nich pochází z velkých měst, kde stále ještě je na trhu práce poptávka po vysokoškolsky vzdělaných odbornících.

Očekávání a priority respondentů ve vztahu k zaměstnání

Každý, kdo vstupuje po absolvování školy do života, má své představy o budoucnosti, očekávání a priority, kvůli nimž je ochoten se přestěhovat, dojíždět za prací či se dále vzdělávat. Proto měli respondenti v dotazníku 10 různých možností, které měli seřadit podle toho, jakou důležitost každá z nabídnutých položek v jejich žebříčku hodnot má. Tato otázka skrývá množství různých přístupů k vyhodnocení. Jedním z nich může být hledisko významnosti té které priority pro mladé lidi obecně. Z vyplněných dotazníků bylo zjištěno, že respondenti seřadili podle důležitosti jen některé z nabídnutých možností a zbývajícím pořadí neurčili. Z toho lze usuzovat, že pouze položky s uvedeným pořadím mají pro respondenta význam a představují pro něho určitou životní hodnotu. Jak vyplynulo z výsledků, absolventi očekávají především možnost dalšího odborného růstu. Pro celých 90 % respondentů má další vzdělávání a získávání odborných dovedností rozhodující význam, který je vyjádřen pořadím. To je nesmírně důležitá informace, ze které je možné vycházet při koncepci dalšího vzdělávání dospělých. Druhým nejfrekventovanějším je požadavek zajímavé a tvořivé práce. Ekonomická situace státu v poslední době ovlivňuje absolventy natolik, že k existenční hodnotě jistota zaměstnání se vyjádřilo více než 83 % respondentů.

Vysoký, pevně stanovený příjem je důležitou existenční podmínkou pro 77 % respondentů, ještě více absolventů však očekává postup a prestižní postavení v zaměstnání či pracovní podmínky. Tak se požadavek vysokého příjmu dostal až na šestou pozici. Nabízí se zde úvaha, z níž pravděpodobně respondenti vycházeli při svém hodnocení důležitosti jednotlivých možností. Bude-li mít mladý absolvent dostatečný prostor a možnost svého odborného růstu, získané znalosti a dovednosti mu pomohou k pracovnímu postupu, a tak získá předpoklady k dosažení prestižního postavení. Dosáhne-li absolvent určitého pracovního postu v podniku, zpravidla je úměrně finančně ohodnocen. S tím souvisí i preference finanční odměny pracovníka podle skutečně vykonané práce. Logicky sem zapadá i představa mladých lidí, že volnější pracovní doba a pocit svobodného rozhodování o čase je pro ně větší životní hodnotou než sice vysoký, ale pevně stanovený příjem a pevná pracovní doba. Asi ne všichni předpokládají, že se takto profesně vypracují, a proto postupně klesal počet respondentů, kteří se k jednotlivým položkám vyjadřovali.

Další pořadí priorit lze též zobecnit, ale již je částečně ovlivněno charakterem oboru, který si respondenti vybrali a vystudovali. Budeme-li pokračovat v naznačené úvaze, že pouze někteří z absolventů dosáhnou prestižního postavení v podniku, ze své pozice budou muset řídit a ovlivňovat lidi. Aby dosáhli dobrých pracovních výsledků budou závislí na vzájemné komunikaci a spolupráci se svými podřízenými, a proto upřednostňovali oblíbenost a uznání u podřízených. Teprve za dobrou práci budou hodnoceni svými nadřízenými, a tak získají oblíbenost u nadřízených. I poslední položka - požadavek na pracovní prostředí, kterou vzalo v úvahu a uvedlo u ní pořadí nejméně respondentů, se váže ke specifice oboru. Ten, kdo chce pracovat v zemědělském provozu, nemůže očekávat, že bude pracovat v komfortně vybavené kanceláři či bude jezdit v luxusním služebním autě.

Je logické, že každý preferuje něco jiného. Uvedená pořadí nabídnutých priorit byla skutečně rozmanitá, a proto k celkovému vyhodnocení odpovědí pro jednotlivé priority byl použit vážený průměr. Podle vypočítané hodnoty váženého průměru bylo sestaveno teprve celkové pořadí všech desíti uvedených priorit. Jednoznačně první místo v celkovém pořadí zaujal požadavek na zajímavou a tvořivou práci. Ta je hlavním hlediskem pro téměř polovinu absolventů, a to jak v roce 1999 tak i v roce 1998. Podle získaných výsledků absolventi kladou důraz při výběru zaměstnání vedle zajímavé práce i na možnost svého odborného růstu. Tato priorita byla též velmi často uvedena na prvních dvou pozicích při hodnocení důležitosti. Je zřejmé, že ekonomické problémy společnosti mají existenční dopady i na vysokoškolsky vzdělané lidi, a proto velká část respondentů za důležitou prioritu považuje jistotu zaměstnání, která se v celkovém pořadí řadí na třetí pozici. Čtvrtá pozice patří požadavku vysokého příjmu. Analyzujeme-li však tento požadavek hlouběji a ve vztahu k jednotlivým fakultám, je nutno konstatovat, že absolventi provozně ekonomické a technické fakulty jsou po stránce finanční náročnější. U technické fakulty se dokonce požadavek vysokého příjmu objevil na druhém místě hned po zajímavé práci. Tento fakt se objevil u jmenovaných fakult i v roce 1998. Naopak jistota zaměstnání se v roce 1998 zařadila až na pátou pozici. To lze považovat za nejdůležitější rozdíly v prioritách respondentů v roce 1999 a 1998. Další požadavky a priority se již odlišovaly jen nepatrně. Celkové pořadí je následující:

1. Zajímavá a tvořivá práce

2. Možnost dalšího odborného růstu

3. Jistota zaměstnání

4. Vysoký, pevně stanovený příjem

5. Postup a dosažení prestižního postavení v zaměstnání

6. Pracovní podmínky (volná prac. doba, finanční odměna přímo úměrná výkonu …)

7. Oblíbenost a uznání u podřízených

8. Nadstandardní pracovní prostředí(mobil, služ. auto, komfort.kancelář …)

9. Oblíbenost a uznání u nadřízených

10. Možnost řídit a ovlivňovat lidi

Ačkoliv se možnost řídit a ovlivňovat lidi v konečném pořadí umístila na posledním místě, přesto je pro některé absolventy zejména z provozně ekonomické fakulty prioritou volenou na první pozici.

Vzhledem k rozmanitosti názorů lidí, a tudíž i odpovědí, tato otázka poskytuje velké množství informací pro interpretaci výsledků o očekáváních a prioritách respondentů z různých pohledů. Do tohoto příspěvku jsme uvedli dva z možných přístupů. Z obou shodně vyplývá, že i když ne všichni respondenti byli doposud aktivní a snažili si zajistit pracovní místo, jejich představy o budoucnosti vycházejí z reálného posuzování současnosti a opírají se o hodnotné vnitřní motivy. Jsou si vědomi, že chtějí-li dosáhnout lukrativního zaměstnání, rychlého pracovního postupu a dobrých pracovních výsledků, musejí především oni sami vyvinout značnou aktivitu, aby svého cíle dosáhli. Proto jsou ochotni kvůli získání solidního zaměstnání, kde vedle zajímavé práce a možného odborného růstu najdou také jistotu zaměstnání, dojíždět na větší vzdálenosti či se přestěhovat. Nejdůležitější však je jejich snaha a potřeba dalšího sebevzdělávání a sebezdokonalování. Proto jim přejme, aby tato svá předsevzetí neztratili, a tak svých cílů dosáhli.

Literatura:

Slavík, M. a kol.: Profesní orientace studentů České zemědělské univerzity ve vztahu k zemědělské a lesnické praxi. Závěrečná výzkumná zpráva. Česká zemědělská univerzita. Praha 1999. ISBN 80-213-0512-6