Příčiny poklesu konkurenceschopnosti zemědělství ČR

Reasons for poor competition-ability in the Czech agriculture

Brabenec Vladimír, Šařecová Pavla

Adresa autorů:

Katedra statistiky PEF ČZU v Praze, 165 21 Praha 6 - Suchdol

Souhrn:

Po roce 1990 se výrazně změnily podmínky zemědělské výroby v ČR v souvislosti se změnami ekonomického systému a liberalizací cen. V důsledku těchto změn se prudce zhoršily hospodářské výsledky zemědělské výroby. Cenový vývoj a zrušení většiny dotací způsobily výrazné ztráty zemědělství ČR v období před naším vstupem do Evropské unie. Další ztráty působí nevýhodné podmínky pro náš agrární zahraniční obchod, který vykazuje vysoké záporné saldo. Spolu s nestabilní zemědělskou politikou uvedené příčiny působí pokles konkurenceschopnosti zemědělství ČR. Pokračování tohoto negativního vývoje by měla zabránit nová Koncepce Agrární politiky ČR, předložená vládě ČR na počátku roku 1999.

Summary:

After 1990 the conditions of agricultural production in the Czech Republic have undergone significant changes in connection with the transformation of economic systém and price liberalization. Consequently the quality of agricultural production has decreased rapidly. Price development and elimination of majority of subsidies have caused significant losses in the Czech agriculture prior to joing the EU. Further losses are caused by disadvantageous conditions of our agricultural policy the above reasons result in low competition-ability of the Czech agriculture. The new conception of the Czech agricultural policy submitted to the Czech goverment at the beginning of 1999 should prevent this negative trend.

Klíčová slova:

Úkoly zemědělství, konkurenceschopnost, vývoj zemědělství ČR, agrární sektor, vstup do EU.

Key words:

Agrarian tasks, competition-ability, developmentt of agriculture CR, the, agrarian sector, the admission to the EU.

Úvod

Jednání o vstupu ČR do EU se v roce 1999 dostalo do fáze, ve které se rozhoduje o tom, zda se ČR podaří zařadit do první skupiny států, které budou po roce 2003 do EU přijaty. V souvislosti s tím MZe ČR ve spolupráci s VÚZE Praha zpracovalo pro vládu ČR dokument “Koncepce agrární politiky na období před vstupem ČR do Evropské unie” (poslední přepracované znění připraveno v květnu 1999). V tomto dokumentu jsou kromě jiného definovány strategické záměry a národní zájmy pro rozvoj agrárního sektoru ČR při rozdělení jejich realizace na dvě etapy a to období revitalizace (do roku 2001) a období adaptace na podmínky EU (po roce 2001). Analýzou plnění úkolů agrární politiky ČR se autoři příspěvku zabývají i ve vnitřním grantovém projektu PEF ČZU v tomto roce. Mezi hlavní úkoly agrární politiky ČR patří:

stabilizace podnikatelského prostředí pro podnikatele v zemědělství s možností přizpůsobit se budoucím podmínkám tohoto sektoru v EU,

poskytnout informace Evropské unii o strategických záměrech a národních zájmech agrárního sektoru ČR.

V souvislosti s výše uvedenými prioritami bude nutné zkvalitnit sběr a zpracování informací o agrárním sektoru ČR dle požadavků a pravidel platných pro členské státy EU.

Hlavní příčiny ohrožení zemědělské prvovýroby ČR

Autoři za hlavní příčiny současných problémů zemědělské prvovýroby v ČR považují:

odbytovou a cenovou nestabilitu značné části výrobků zemědělské prvovýroby (doprovázenou až násobnými cenovými rozdíly cen zemědělských výrobků, např. u brambor, cibule, ovoce aj.),

nízkou ochranu vnitřního agrárního trhu ČR zvláště proti dotovaným dovozům přebytků do ČR (např. vepřové a drůbeží maso z EU, cukr z Polska),

nízká podpora exportu přebytků agrární produkce z ČR (ve větším rozsahu zaměřena jen na sušené mléko a máslo),

nedokončená a často měněná legislativa pro zemědělské podnikání v ČR,

zvýšená rizikovost podnikání v zemědělství ČR, způsobená provozováním většiny zemědělské výroby na pronajaté půdě,

nedostatek rozpočtových prostředků na zajištění podpory zemědělství, blížící se pravidlům uplatňovaným ve státech EU a definovaných do roku 2006 v dokumentu Agenda 2000,

velmi nevýhodné současné postavení ČR v rámci přijatých závazků v rámci smluv WTO (Světová obchodní organizace), zvláště na úseku násobně nižší celní ochrany vnitřního trhu ČR. Jedná se zřejmě o významnou příčinu rostoucího podílu agrárních komodit na záporné bilanci zahraničního obchodu ČR.

Další faktory poklesu konkurenceschopnosti zemědělství ČR

Nejvýznamněji na pokles konkurenceschopnosti zemědělství ČR působí již od roku 1991:

opakovaná ztrátovost výroby, která v podnicích prvovýroby od roku 1992 překročila již 40 mld. Kč,

rostoucí a většinou nesplatitelná zadluženost všech typů podniků v zemědělské prvovýrobě, neúměrně zatěžující výrobní náklady položkou “úroky z úvěrů”,

nedostatečná modernizace kapitálové vybavenosti podniků (stroje, technologie, investiční výstavba),

zhoršování úrodnosti půdy, způsobená vyšším odběrem živin plodinami, než kolik je dodáváno hnojením,

odchod značné části nejkvalifikovanějších manažerů z podniků zemědělské prvovýroby,

nestabilita podmínek pro podnikání v zemědělství.

Naproti tomu tvrdší prostředí liberalizovaného agrárního trhu v ČR v určitém rozsahu nutí zemědělce v ČR podnikat v obtížnějších podmínkách, např. v porovnání s podmínkami vytvořenými pro tento sektor v EU i v dalších evropských státech. Ochrana vnitřního agrárního trhu ve státech EU je podle současné úrovně přijatých závazků v rámci WTO 2,5 krát vyšší než v ČR. Pro vyrovnání podmínek pro podnikání v zemědělství bude zřejmě v našem zájmu co nejrychlejší přijetí do EU. Jistá přechodná omezení bude třeba vyjednat s EU v oblasti volného pohybu kapitálu. Jedná se především o omezení volného prodeje zemědělské půdy, která je u nás mnohonásobně levnější než v EU. Ekonomicky silnější subjekty z EU by zřejmě o takové výhodné využití kapitálu měly zájem.

Základní pilíře nové agrární politiky v ČR

Na období revitalizace zemědělství jsou stanoveny čtyři prioritní “pilíře” pro rozvoj sektoru:

Regulace trhu a podpora příjmů výrobců má postupně zabezpečit organizaci trhu hlavních komodit (srovnatelnou s EU) a zvýšit přímé podpory zemědělským výrobcům.

Enviromentální opatření se v prvé etapě zaměří na zvýšení podpory péče o ornou půdu.

Modernizace a transformace podniků zaměřená na dokončení privatizace a rozvoj struktury trhu na úrovni blízké potravinářskému trhu v EU.

Obecné služby se zaměří na vytvoření institucí v souladu s požadavky EU na členské státy.

Rozhodující pro realizaci revitalizačních programů budou rozpočtové možnosti ČR.

Závěry

Dosavadní vývoj zemědělství ČR po roce 1991 oslabil konkurenceschopnost podniků tohoto sektoru.

Další oslabení, resp. ohrožení agrárního trhu přinesly přijaté závazky ČR v rámci WTO.

Rozpočtové možnosti ČR znemožňují zatím uplatnit v ČR pravidla odpovídající Společné zemědělské politice EU.

Současné ekonomické výsledky zemědělských prvovýrobců neumožňují výrazněji snížit jejich vysoké zadlužení.

Zlepšení hospodářského výsledku zemědělství je nejreálnější na základě vyrovnání cen zemědělských výrobců u jednotlivých komodit alespoň na úroveň nutných výrobních nákladů. To je často podmíněno snížením objemu výroby, tj. vyrovnáním nabídky komodit na úroveň současné poptávky. To by vedlo k vyřazení téměř jednoho milionu hektarů zemědělské půdy z využití pro výrobu potravinářských komodit.

Literatura:

Brabenec, V., Šařecová, P.: Problémy agrárního sektoru při připravovaných jednáních ČR o vstupu do EU. Zemědělská ekonomika, 44, (7) stran 289-293. Praha 1998.

Kolektiv: Koncepce agrární politiky na období před vstupem ČR do EU. MZe ČR. Praha 1999