PŘEDSTAVY STUDENTŮ ČESKÉ ZEMĚDĚLSKÉ UNIVERZITY V PRAZE O BUDOUCNOSTI ČESKÉHO ZEMĚDĚLSTVÍ A LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A JEJICH PROFESIONÁLNÍ ORIENTACE V OBORU

Představy studentů České zemědělské univerzity V Praze o budoucnosti českého zemědělství a lesního hospodářství a jejich profesionální orientace v oboru

The expectations of the students of the Czech Agriculture University of Prague about the future of Czech agriculture and forestry and their professional orientation in the field

Krhutová, M., Somrová, R., Matysková, M.

Adresa autorů:

Katedra pedagogiky, Česká zemědělská univerzita v Praze, V Lázních 3,

159 00 Praha 5 - Malá Chuchle, ČR

Anotace:

Příspěvek prezentuje některé zajímavé výsledky dvouletého výzkumného šetření katedry pedagogiky České zemědělské univerzity v Praze zaměřeného na zjištění názorů studentů prvních a pátých ročníků jejích fakult.

Sledovaná názorová oblast se týká představ studentů o budoucnosti českého zemědělství a lesního hospodářství v časovém horizontu deseti let. Zahrnuje také jejich úvahy o budoucích kontaktech a spolupráci s univerzitou, středními zemědělskými a lesnickými školami a jejich zařízeními praktického vyučování po absolvování vysokoškolského studia.

V obecné rovině příspěvek uvádí rovněž výzkumná data týkající se problematiky vysokoškolské přípravy na ČZU, zejména obsahu, technologie výuky a získávání praktických dovedností použitelných v oboru.

Summary:

The article introduces some of the interesting results of the two-year research inquiry of the Department of Pedagogy of the Czech Agriculture University of Prague aimed at finding out the opinions of the students of the first and fifth grades of the faculties.

The students were questioned about their expectations about Czech agriculture and forestry in the period of ten years. Their consideration of the future contacts and co-operation with the University, secondary agriculture and forestry schools and practical training centres after their graduation are included.

On the general level the article states the research data concerning the points of university preparation at the Czech Agriculture University, mainly the content of education, the technology of teaching and the acquiring of the practical skills useful in the branch.

Klíčová slova:

profesionální orientace, volba studia, motivační faktory, studenti, původ, představy, budoucnost zemědělství a lesního hospodářství, výuka na ČZU.

Key words:

professional orientation, study choice, motivation factors, students, origin, expectations, future of agriculture and forestry, education at the Czech Agriculture University

V roce 1998 obhájil řešitelský tým katedry pedagogiky České zemědělské univerzity v Praze (dále ČZU) řešení výzkumného projektu Profesní orientace studentů České zemědělské univerzity v Praze ve vztahu k zemědělské a lesnické praxi. Obecným cílem výzkumu bylo získat údaje o vztahu studentů prvních a pátých ročníků k zemědělské a lesnické profesi, o jejich budoucím uplatnění v tomto rezortu i o tom, jak si představují další vývoj českého zemědělství a lesního hospodářství v perspektivě deseti let.

Předmětem výzkumného zájmu v dílčích cílech byly vztahy mezi typem absolvované střední školy a konkrétní profesní orientací studentůjednotlivých fakult ČZU. Zajímaly nás i představystudentů o jejich další spolupráci s ČZU a se středními zemědělskými a lesnickýmiškolami ijejich zařízeními praktického vyučování po absolvování studia a přechodu do zemědělské praxe. Zkoumali jsme, čím byli motivováni při výběru studia a jaká jemírajejichspokojenosti s volbou vysoké školy a studijního oboru. Předpokládali jsme, že tyto faktory mohou ovlivnit optimistické či pesimistické ladění jimi projevených názorů a očekávání ve vztahu k cíli výzkumu.

Část šetření byla zaměřena i na interní studijní problematiku univerzity, a to na zjištění názorů studentů na kvalitu vysokoškolské přípravy.

Charakteristika pracovních hypotéz

Pro výzkumné šetření bylo formulováno pět hypotéz. Hypotéza H1 byla v první části zaměřena na zkoumání vztahů mezi zkušenostmi respondentů s činností v zemědělství a lesním hospodářství, typem absolvované střední školy a jejich zemědělským či jiným původem. Úkolem druhé části byly interpretace vztahů mezi důvodem volby studia na ČZU a prostředím, ve kterém se tyto motivy formovaly. Hypotéza H2 směřovala k ověření intenzity korelace představ studentů o budoucnosti českého zemědělství a lesního hospodářství, jejich věku a osobní empirie v oboru. Hypotéza H3 bylazaměřena na očekávání a přání studentů spojených s jejich budoucí profesionální orientací v zemědělství a lesním hospodářství. Na představy studentů jako potencionálních farmářů a jejich další spolupráci s univerzitou, středními zemědělskými a lesnickými školami a zařízeními praktického vyučování byla orientována hypotéza H4. Problematiky vysokoškolské přípravy se týkala hypotéza H5.

Vzorek respondentů a použité metody

Výzkumného šetření se zúčastnilo 446 studentů prvních a pátých ročníků, což představovalo 19 % studentů studentů denního studia v uvedených ročnících v akademickém roce 1996/97.

Ve zkoumaném vzorku převažovali absolventi gymnázií (209 respondentů, 46,9 %), absolventi středních odborných škol a učilišť zemědělských a lesnických oborů byli zastoupeni 123 respondenty (27,6 %). Ostatní skupiny tvořili absolventi středních škol ekonomického a technického zaměření i jiných středních škol. Nejvíce absolventů středních škol zemědělského či lesnického zaměření bylo na lesnické a agronomické fakultě ČZU. Mezi respondenty z technické a provozně ekonomické fakulty převažovali výrazněji absolventi středních škol nezemědělských směrů.

Asi třetina respondentů pocházela ze zemědělsky orientovaných rodin (30,3 %). Čtyři pětiny z celého vzorku respondentů (358 studentů) měly již před vstupem na ČZU větší či menší zkušenosti s činností v zemědělství nebo v lesním hospodářství.. Převažovaly zkušenosti v oblastech rostlinné a živočišné produkce. Zemědělský původ a zkušenosti z oborubyly frekventovaným zdrojem hodnotných vnitřních motivů pro volbu jejich vysokoškolského studia.

Výzkumná data byla získána metodami anonymního dotazníku a řízených rozhovorů.

Důvody volby studia na ČZU v Praze

Vysoké procento respondentů (69,1 %) označilo jako důvod volby studia na ČZU zájem o obor.Dalšími hodnotnými důvody volby vysokoškolského studia byly získání co nejvyššího vzdělání v oboru (34,3 %) a pokračování studijního zaměření ze střední školy (30,1 %). Motivace prostřednictvím doporučenírodiny a přátel a zkušeností s činností v zemědělství (lesnictví) ovlivnila rozhodování při volbě školy hlavně u respondentů ze zemědělsky orientovaných rodin. Specifické postavení mezi respondenty jednotlivých fakult měli studenti lesnické fakulty. Prioritním motivem při volbě vysokoškolského studia byl pro ně zájem o obor (94,9 % z podsouboru respondentů lesnické fakulty). Tento dominující motiv byl potvrzen i při řízených rozhovorech se studenty. Na lesnické fakultě bylo také nejméně respondentů, kteří se domnívali, že na ČZU získají snadněji vysokoškolský diplom.

Důvody volby studia v celém vzorku respondentů

Míra spokojenosti studentů s volbou studia

Odpovědi v kladné části nabízené škálové stupnice prokázaly vysokou míru spokojenosti s volbou studia (79,9 % respondentů celého vzorku). U respondentů z pátých ročníků byl tento údaj ještě vyšší (84,5 %). Bylo zjištěno, že i míru spokojenosti studentů s volbou studia nejvíce ovlivňovaly hodnotné vnitřní motivy při volbě školy - zájem o obor, snaha získat co nejvyšší vzdělání v oboru a pokračování studijního zaměření ze střední školy. Studenti s těmito motivy také posuzovali mnohem pozitivněji úroveň vysokoškolské přípravy na ČZU.

Názory respondentů na kvalitu jejich vysokoškolské přípravy

Celkové hodnocení kvality vysokoškolské přípravy na ČZU v Praze vyznělo ze strany studentů pozitivně. Obsah výuky ve vztahu k současným potřebám poznání v oboru byl

64,1 % respondentů pátých ročníků, jejichž soud byl podložen většími zkušenostmi a zralejším úsudkem, hodnocen kladně.

Vyučovací postupy, způsoby prezentace učiva byly 63,0 % respondentů pátých ročníků shledány jako jako zcela či většinou odpovídajíci potřebám studentů, avšak 31,5 % těchto respondentů byly považovány za spíše pasivní předkládání učiva.

Kritický přístup projevili respondenti pátých ročníků při posuzování úrovně získávání praktických dovedností použitelných v oboru a přibližně polovina z nich je považovala za méně dostačující.

Představy respondentů o budoucnosti českého zemědělství a lesního hospodářství

Pro získávání představ studentů o budoucnosti českého zemědělství a lesního hospodářství v horizontu příštích deseti let byly otázky zaměřeny na zvýšení či snížení produkce jednotlivých zemědělských a lesnických komodit (např. obilovin, okopanin, luštěnin, ovoce a zeleniny, masa, mléka, dřeva a lesních plodů aj.), na jejich export a import i na odhad různých hypotetických situací ekologického či ekonomického charakteru. Současně studenti vyjadřovali své názory k perspektivám některých dalších faktorů v zemědělství a lesním hospodářství, jako je např. počet farmářů a farem, velikost farem, ploch lesů apod.

Při celkovém zhodnocení odhadu vývoje jednotlivých oblastí produkce zemědělství a lesního hospodářství byla respondenty jako nejméně perspektivní shledána oblast živočišnéprodukce. Poměrně pozitivní vývoj je očekáván v oblasti rostlinné produkce, nejoptimističtěji laděna byla predikce rozvoje zahradnictví a ovocnářství. Přesto studenti neprojevili zájem podílet se v budoucnu na pěstování dle jejich názoru perspektivních komodit těchto výrobních oblastí.

Výsledky korespondovaly s věkem studentů, s mírou jejich osobních zkušeností s činností v zemědělských či lesnických oborech i s jejich současnou studijní specializací. Emocionálnější, ekologičtější a optimističtější postoje zaujímali kuvedené problematice studenti prvních ročníků a ti respondenti, kteří nebyli před vstupem na ČZU v Praze zatíženi žádnou osobní empirií s činností v zemědělství a v lesním hospodářství.. Názory všech respondentů na vývoj českého zemědělství a lesního hospodářství neobsahovaly příliš optimistická očekávání.

Profesionální orientace respondentů

Očekávání respondentů spojená s jejich profesionální orientací na oblast zemědělství a lesního hospodářství nevyzněla příliš příznivě. Za nejméně perspektivní bylo považováno soukromé podnikání v zemědělství. Jen studenti z lesnické fakulty častěji spojovali svou profesní dráhu se sférou soukromého podnikání, a to v lesním a vodním hospodářství. Ozaměstnaneckém poměruv zemědělském rezortuuvažovali studenti převážně jen v úzkém zaměření své studijní specializace. Studenti technické fakulty se zajímali např. o profesi pracovník v oblasti opravárenství zemědělských a lesnických strojů. Vyšší četnost odpovědí se u celého vzorku respondentů vyskytla jen při výběru dotazníkových položek řídící pracovník v zemědělství nebo lesním hospodářství a pracovník v oblasti ekologie. Trend nespojovat svou profesní budoucnost se zemědělstvím a lesním hospodářstvím nebyl v zaměstnaneckém poměru tak výrazný jako v oblasti soukromého podnikání. Celkově se ukázalo, že své profesní uplatnění v rezortu zemědělství předpokládají spíše studentilesnické a agronomické fakulty, respondentům z technické a z provozně ekonomické fakulty byly takové představy mnohem vzdálenější. Při řízených rozhovorech studenti zdůvodňovali své tendence hledat zaměstnání spíše mimo obor tím, že v současnédobě neposkytují zemědělské obory mladým lidem dobrou perspektivu zvláště z důvodů malé ziskové atraktivnosti. Pokud by si měli hledat profesi blízkou svému studijnímu zaměření, nebyla by v oblasti prvovýroby, ale spíše v terciární sféře, zejména v poradenství a službách, kde očekávají lepší možnosti saturace svých hmotných nároků.

Zajímalo nás, jakéaspektypráce v zemědělství a lesním hospodářství studenti nejvíceoceňují, neboť i ty mohly sehrát určitou roli při výběru studia a při rozhodování o budoucím pracovním uplatnění. V široké nabídce odpovědí respondenti preferovali na úrovni škálového stupně dost důležitépráci na čistémvzduchu(62,8 %), klid a pohodu(52,2 %), ale i možnost rozhodování(54,9 %), což lze dát do souvislosti také s jejich budoucí vysokoškolskou graduací. Poměrrně vysoká byla četnost kladných voleb i u dalších nabídnutých aspektů, které by je při práci v zemědělství a lesním hospodářství uspokojovaly (např. rozmanitá práce denně i sezónně, dostupnost čerstvých potravin, spojení fyzické a duševní práce apod.). Bylo zřejmé, že studenti nacházejí v práci na venkově celou řadu pozitivních prvků, byť mnozí z nich svou profesní budoucnost s venkovským prostředím bezprostředně nespojují.

Názory respondentů na jejich další spolupráci s ČZU v Praze, středními zemědělskými a lesnickými školami a zařízeními praktického vyučování po absolvování studia

I když se profesní budoucnost respondentů v rezortu zemědělství a lesního hospodářství vázala spíše na oblast zaměstnaneckého poměru, přijali představu o možném soukromém hospodaření na farmě. V této souvislosti se vyjadřovali o budoucí spolupráci a kontaktech s absolvovanými školami (se středními školami zemědělského a lesnického zaměření, s ČZU) a školními zařízeními praktického vyučování. Ze své hypotetické pozice farmáře respondenti většinou upřednostňovalijako zdroj odborných informací a profesních dovedností i jako partnera profesionální spolupráce ČZU v Praze a její Školní zemědělský podnik. Respondenti projevovali i ochotu platit za nové informace poskytované naakcích organizovanýchuniverzitou, jakými by byly např. víkendové či večerní semináře, konference nebo dny otevřených dveří. Výrazně by ocenili i možnost využívat v budoucnu služby univerzitní knihovny a většinou si přáli dále udržovat kontakty s učiteli a pracovníky jednotlivých kateder. V praxi by uvítali také spolupráci se Školním zemědělským podnikem ČZU, pokud by byl provozován i jako výzkumné středisko nových technologických postupů a metod.

Zemědělské poradenství

V představách o poskytování informací v zemědělském poradenství byla zaznamenána názorová nevyhraněnost a nejednotnost respondentů i jisté informační vakuum. Většina respondentů však upřednostňovala bezplatný poradenský servis. Jako farmáři by byli ochotni zaplatit hlavně zanové, dosud nepublikované a užitečné informace přinášející zisk. Informace pro široký okruh zájemců, na jejichž rozšíření má stát eminentní zájem (včetně informací ekologického charakteru), by podle převažujícího názoru respondentů měly být poskytovány zdarma nebo jen za symbolickou cenu. Zjistili jsme, že studenti by byli ochotnější zaplatit za informace získané prostřednictvím ČZU a jejího Školního zemědělského podniku, než za informace poskytované státními nebo jinými nespecifikovanými zdroji.

Závěr

Výsledky dotazníkového šetření umožnily získat řešitelskému týmu i akademické veřejnosti ČZU určitou orientaci o představách studentů této univerzizy týkajících se jejich budoucího uplatnění v zemědělské nebo lesnické profesi a o jejich názorech na vývoj zemědělství a lesního hospodářství v ČR. Je možné se domnívat, že i část šetření zjišťující názory studentů na obsah a technologii výuky na ČZU v Praze by mohla posloužit pedagogům univerzity jako cenná zpětná vazba.

Výsledná zjištění lze rovněž využít jako zdroj informací pro pokračující diverzifikaci studijních zaměření a inovací výuky i jako východisko při působení ve formativní oblasti.

Literatura:

1. SLAVÍK, M., KRHUTOVÁ, M., MIŠKOVSKÝ, Z., SOMROVÁ, R.: Professional Orientation of Students of the Czech Univerzity of Agriculture in Prague in Relationship to Agricultural and Forestry Practice. Scientia Agriculturae Bohemica, 28, 1997 (4):309-319.

2. SLAVÍK, M.: Czech Agriculture at the turn of the millenium. The symposium “Rural Knowledge Systems for the 21st Century” “The Future of Rural Extension in Western, Central and Eastern Europe”, Reading, Cambridge, Edinburgh, 1997.

3. SLAVÍK, M.: New Role of Agricultural Schools in Changing Czech Agriculture. XVII. International Agricultural-Pedagogical Colloquium, Wageningen, 1997.