Před vstupem do unie mizí z vinic sazenice

Horečné rozšiřování vinic, které musí být vysazeny do dne vstupu země do Evropské unie, využívají také zloději. Z jihomoravských vinic totiž v minulých týdnech v neobvyklé míře mizí nové sazenice vinné révy

Jenom za poslední tři týdny tak vinaři přišli o devět tisíc sazenic za více jak čtyři sta tisíc korun. Vinaři si proto raději najímají ochranky, které čerstvě vysazené vinohrady střeží. »Minulý týden ukradli právě vysazené sazenice vedle na vinohradu. Proto jsme se dohodli s dalšími vinaři, že se budeme střídat na hlídkách,« říká vinař z Hodonína Antonín Moštěk. Ochranku na své vinohrady si najala i společnost Vinofrukt z Dolních Dunajovic.

Zloději sazenic přitom vinaře trápí každé jaro, v minulých letech ale mizelo maximálně několik set sazenic, spíše se kradly už zralé hrozny nebo víno ze sklepů. Letos už ale zloději ukradli například tři tisíce osm set sazenic Rulandského šedého, z vinohradů už zmizely také odrůdy jako Ryzlink vlašský, Muškát Ottonel nebo Müller Thurgau. Cena jediné kvalitní sazenice se odhaduje na čtyřicet korun, letos způsobené škody vyšplhaly přes čtyři sta tisíc korun.

Policisté jsou přesvědčeni, že je to způsobeno právě zvýšenou výsadbou před vstupem do Evropské unie. »Jinak ani nejde tak velký nárůst vysvětlit,« říká mluvčí břeclavské policie Ludmila Straková.

Vinařům na výsadbu nových vinohradů totiž zbývá posledních sedmnáct dnů. Počasí jim navíc dovolilo začít hromadně vysazovat až nyní, a tak finišují. A právě kvůli tomu je už sazenic nedostatek, vinaři je musí nakupovat až ve Francii. Zloději nemohou na výsadbu kradených sazenic získat dotaci, k tomu musí mít certifikát o původu sazenic. Vinaři proto předpokládají, že sazenice kradou překupníci, kteří právě jejich nedostatku chtějí využít a prodat je dál vinařům.

Letos na jaře chtějí vinaři vysadit přes tisíc hektarů vinic, jejich počet v zemi by tak měl přesáhnout šestnáct a půl tisíce, což bude po vstupu do Evropské unie konečný stav. Nepodařilo se totiž vyjednat výjimku, která by umožňovala výsadbu nových vinic i po vstupu, vinaři chtěli mít v zemi osmnáct až dvacet tisíc hektarů vinic. Kvůli přebytku vína v unii s tím ale Evropská komise nesouhlasila.