Před vstupem do EU: Méně nadšení, více přemýšlení

Tomáš Teplík

Diskuse o vztahu České republiky k Evropské unii nezřídka bývá postavena do polohy střetu eurooptimistů, báječných lidí s fantastickou vizí, s věčnými pochybovači, kteří jsou v lepším případě označováni za euroskeptiky, ale mnohem častěji ještě horšími výrazy. Otázka vstupu do EU je však mnohem složitější. Je velmi snadné mít nezakotvenou myšlenku, nazvat ji vizí a vyrazit s ní do boje. Je příznačné, že oni vizionáři v drtivé většině nikdy nenesli odpovědnost za sebemenší skupinu lidí. Jak jinak si vysvětlovat jejich slova, že měnové, celní a jiné systémové otázky jsou nepodstatnými technickými detaily? Nepodstatnými ve srovnání s jejich vizí. Napadají mě slova Karla Čapka: Zatřes světem, a pak se běž podívat, koho to zasypalo!

Realita však bývá od vysněných vizí poněkud odlišná. Jsou hezká vznosná slova o společných kulturních hodnotách, o společných historických kořenech. Jsou to faktory sice významné, ale pouze podpůrné, ne rozhodující. Aby dlouhodobě a co možná nejlépe fungovaly vztahy mezi státy, musí být v pořádku především vztahy hospodářské. Není náhoda, že poté co se státy či národy navzájem odcizily, zpravidla vinou jedinců s nějakou fantastickou vizí, jako první k sobě našli cestu obchodníci. Opětovné sbližování nastávalo pomocí hospodářských vazeb. Stejně tak tomu bylo v poválečném období při zakládání Evropských společenství. V té době rozhodně nešlo o růst anonymního byrokratického aparátu a jeho zasahování do suverénních práv států.

A o to přesně jde. Ve vztazích k EU musíme jasně definovat své priority. Je nutné pečlivě zvažovat každou otázku, každý požadavek EU - v čem je pro nás přínosný, co nám případné akceptování vezme. Je nezbytné pečlivě vážit podmínky, za nichž by se vstup do EU uskutečnil. Tváří v tvář věčnému rakouskému pokřiku a za neustále se opakujících podmínek omezení volného pohybu zboží, pracovních sil a rovných nároků na dotační tituly - to vše s ničím neomezenými povinnostmi, je pečlivé promýšlení našich kroků zcela na místě. Buďme méně nadšení, o to více však počítejme a přemýšlejme.

Autor je poslanec za ODS