Pozdní pravda o BSE

Obavy z nemoci šílených krav zastínila na čas epidemie slintavky a kulhavky, která z Velké Británie již pronikla i na kontinent. Zatímco tato choroba nemá tak zničující dopad na hospodářská zvířata a už vůbec ne na lidi, BSE zůstává noční můrou mnoha lidí. Ve zprávě britských lékařů a biologů se uvádí, že jen ve Velké Británii je na 135 tisíc potenciálně nakažených lidí. Nakažení vyvolává u člověka novou formu Creutzfeldt-Jakobovy nemoci, která se velmi složitě prokazuje. A když se diagnózu podaří potvrdit, je pozdě. Zatím neexistuje lék, který by toto onemocnění zažehnal. Za hlavní zdroj nákazy je považována masokostní moučka, vyrobená z těl mrtvých zvířat. Její výrobu však začala Evropská unie kontrolovat bohužel příliš pozdě. A až v loňském roce ji zakázala vůbec. Tento týden Brusel zákaz prodloužil o další půlrok. Výrobní embargo však neplatí pro Českou republiku ani pro další z přičleňovaných států. V nich se kafilerní moučka podle přísnějších norem vyráběla již od roku 1963 a je bezpečná. Opatření Evropské unie však již nenapraví chybu z počátku 90. let. Tehdy se příliš dlouho odkládalo odtajnění informací o možném přenosu nákazy ze zvířat na lidi. Britští vědci již v roce 1994 prokázali, že nemoc šílených krav může ohrozit i člověka. Tehdejší vláda, která se obávala škod, které by vznikly chovatelům dobytka, však rozhodla, že se tyto poznatky nesměly zveřejnit. Někteří vědci alespoň varovali novináře, aby nepopírali možnost přenosu BSE na lidi. Teprve před pěti lety - koncem března 1996 - byly vědecké poznatky odtajněny a Evropa se začala proti této nemoci účinně bránit. Jak ukazují odhady britských lékařů, pro mnoho lidí příliš pozdě.