Polňáků je málo a jsou nemocní

Pryč jsou doby, kdy se myslivci po honu pyšnili desítkami ulovených zajíců. Polňáků rok od roku ubývá a navíc se chrudimský okres nachází v ohniscích a ochranných pásmech nebezpečných chorob - brucelózy a tularémie.

Uživatelé honiteb v letošním roce předložili referátu životního prostředí Okresního úřadu v Chrudimi skromné plány lovu drobné zvěře. Rozhodli se střílet převážně bažanty a tím zachovat život zajícům, jejichž počet je na Chrudimsku velice nízký. Pokud už ušáka uloví, je jejich povinností poskytnout vzorek jeho krve laboratoři, která zjistí případné onemocnění zvířete.

"Letos je vyšetřeno asi jen deset kusů, myslivci skutečně radikálně omezili odstřel," říká okresní epizootolog Radek Axman. Také František Navrátil, předseda Okresního mysliveckého spolku v Chrudimi, oceňuje ukázněný přístup uživatelů honiteb v okrese.

"Odstřely zajíců jsou tu vlastně proto, aby se ukázalo, zda je zvěř nemocná. Tuto skutečnost si každý kontroluje," tvrdí Navrátil. Umělé odchovy jako u bažantů v České republice podle jeho slov existují, ale vzhledem k vysokým provozním nákladům jsou jen ojedinělé.

Tularémie, která je přenosná i na člověka, se přenáší nejen mezi samotnými zajíci. Největšími původci nákazy jsou drobní hlodavci, ale i krev sající hmyz. K infekci dochází po kontaktu s nemocným zvířetem přes trávicí či dýchací ústrojí, spojivku nebo poraněnou kůži. V žádném případě nesmí být člověkem konzumováno maso ze zajíce, které by neprošlo veterinárním vyšetřením. Nákaza se u lidí projevuje vysokou teplotou, malátností, zvýšenou unavitelností, zduřením, případně zhnisáním uzlin. Mohou se objevit i atypické záněty plic.